Anděl odplaty (E02)

Druhý díl už konečně rozjel celou fikci do plných obrátek. Pokud první díl byl nejasný odvar s několika gagy, tak tento díl dokazuje, že už začíná být prologem k daleko rozsáhlejšímu příběhu. Jen je otázkou, co z něj vyleze. Anděl odplaty evidentně zde působí jako spojnice, která Filipa Marvana má nasměrovat někam hodně dál. Jen je otázkou kam. Díky této zápletce spojitostí připomíná konec dílu něco, co zahraniční tvůrci nazývají cliffhangerem - náhlým přerušením děje a udržením napětí v divákovi. Nakonec možná i celý Svět pod hlavou nakonec překvapí a třeba obdobně jako za případem Anděla odplaty bude i v celém příběhu jedno velké jednoduché rozuzlení. (12.01.2017)

První pořádný případ. Jeden blázen ohrožuje "nevinné" občany, a tak je na čase ukázat soudruhům, jak to veřejná bezpečnost dělá. Místy zábavný díl díky povedené partičce kolegů, místy docela i slušné krimi, retro flashbacky moc nezaujaly. Tento díl rozhodně nezklamal a pokud to půjde tak i dál, seriál se bude líbit. (13.01.2017)

Myslel jsem, že tenhle seriál bude něco jako Probudím se včera říznuté detektivními případy, ale 2. díl ukázal, že to bude jen trapné nesrozumitelné mysteriózno založené na nezáživném střídání retrospektiv, snových vizí a reality. Na něco takového se odmítám dívat 10 dílů, takže tímhle dílem se seriálem Svět pod hlavou končím. (10.01.2017)

Druhá epizoda se příliš snažila být thrillerem a já jsem jí to moc nevěřil. Myslím, že by tento seriál měl stát spíše na humoru, protože ve chvíli, kdy je dovoleno postavě Ivana Trojana, aby mě rozesmála, dostává druhý díl ty správné grády. Ve chvílích, kdy se začíná řešit koma hlavního hrdiny, se celý příběh zbytečně přibrzdí a zpoza rohu začne vykukovat číhající nuda. (27.04.2017)

Druhý diel bol bezpochyby lepší, keďže sa bez potrebných úvodných vysvetlovačiek pre diváka rovno prechádza k deju. Neviem ako to bolo v pôvodnom seriáli, na základe ktorého vznikol SpH, ale zasadiť (mysterióznu) kriminálku do ex-regime bol dobrý nápad, skvele tu vidno všemožné kontrasty - nielen tie typické (totalita x demokracia), ale aj tie hlbšie ako napr. zásady, hodnoty jednotlivca. Retrospektívne zábery sú podľa mňa pochopiteľné, keďže sa hlavná postava vrátila do čias svojho detstva a postupne - v prvej časti to už naznačené bolo - sa snaží vyrovnať s minulosťou, týkajúcou sa smrti otca. // Momentálne prebieha v bratislavskej Umelke výstava kostýmových výtvarníkov a práve jedna z nich dostala otázku, aké sú pre nich najlepšie a náročnejšie kostýmy na tvorbu. Najradšej majú dobové kostýmy kvôli veľkému priestoru pre fantáziu v realizácii. Spomínam to tu práve pre odpoveď na druhú otázku - za jednu z najnáročnejších prác označila sedemdesiate a osemdesiate roky, a to práve pre ich relatívnu blízkosť, kedy je náročnejšie zachovať autenticitu doby, ktorú si väčšina dobre pamätá. A práve v tomto si dali tvorcovia seriálu evidentne záležať - od áut, telefónov, až po plagáty, prapodivné názvy všelijakých ustanovizní atď. A nepochybne i kostýmov, účesov (o tom sa zmieňovala aj Judit Bárdos v niektorom rozhovore). // Čo sa týka daného príbehu - mal dobre našliapnuté, jasná zápletka, jasný podozrivý / páchateľ, napätie, everything good so far, a potom príde záver - možno príliš jednoduchý. Trojan menej hovoril, ale začína čosi tušiť. Amen. (09.01.2017)