1983 (E10)

Tak to nakonec nebyl příběh Filipa Marvana, ale především Martina Plachého, který jsme těch deset dílů sledovali, protože Filip, jak se i dalo čekat, v žádné minulosti nepobýval. Na prvním a posledním dílu série si bylo možné všimnout, jak nevděčná je současnost. Stačí totiž pár uniforem, několik takřka muzejních vozů, socialistický šatník a všichni jsou spokojeni, jak ten seroš hezky šlape. Nostalgie (i ta temná) a návrat do minulých let přináší kouzlo, které je vděčné. O to nespravedlivěji pak vynikne hodnocení první epizody, která určitě nebyla horší než ta poslední. Ale chyběla jí jistá citová vazba, kterou si divák zatím stačil vybudovat. 3,5* (07.03.2017)

Úplně ten uspěchaný konec nenabyl má očekávání a jako úlet mi přišlo zapojení rodiny do svého osvobození z nemocnice za cenu překročení zákona ( to jako by šli sedět aniž by věděli smysl svého počínání?) , trochu jsem doufal, že minulost změní budoucnost pozitivněji a že nalezená nábojnice pošle za katr Klementa už v minulosti, ale budiž, nebudu hnidopich - jedná se o jeden z nejlepších a hlavně nejzajímavějších seriálů současnosti. (07.03.2017)

Stálo to na vratkejch nožičkách, úplný špejličky to byly, narozdíl od Filipovy muskulatury, která mu i po měsících v komatu umožnila do hodiny opustit oknem nemocnici, ale jako celek to mělo jistý kouzlo, jemuž jsem do určité míry rozhodně podlehl i já. Budu si ten seriál pamatovat jako jeden ze svých oblíbených, byť z něj neryčím blahem. (06.03.2017)

Na závěr seriálu jsem byla opravdu hodně zvědavá a mám obrovskou radost, že nezklamal. V něčem byl trochu předvídatelný, v něčem překvapil, ale ve finále byl ještě lepší, než jsem čekala, že bude. Neříkám, že bylo všechno úplně stoprocentní, ale i přesto jsem se závěrem spokojená. Svět pod hlavou je jeden z nejlepších Českých seriálů vůbec a velmi ráda se na něj podívám znovu. (06.03.2017)

"Já jsem ocel zakalená jako Honza Zeman. Já to vydržím." Bděle a ostražitě jsem sledoval i poslední díl Světa pod hlavou a musím konstatovat, že s demokratickým probuzením začalo větší sci-fi než celé to předchozí cestování v čase. Navíc bylo strašně málo času vyřešit všechny resty a dokonce ani těm Slokám to na bobech nesvištělo tak parádně, jako v roce 1982. Přes všechny výtky jsem však ze zakončením výletu do socialismu relativně spokojen a je skoro až dojemné, jak mi soudruh náčelníka Špalek, soudruh Kratěna, soudruzi Šejbové, nečestný soudruh Plachý i soudruh analytik Slávek budou chybět. (08.03.2017)