1983 (E10)

Po neskutečném stupňování napětí až do devátého dílu jsem byl zvědav, jak to v desátém díle vše skončí. Očekávání bylo veliké a taky bylo jasné, že za jednu hodinu se toho moc stihnout nedá. A taky to tak dopadlo. Rok 1982 zůstává brzy za námi a vracíme se do současnosti, kde už celková atmosféra filmu není taková, jako byla v éře komunismu. Ale i tak se celkem dost projasní a vysvětlí a veškerý pobyt v časoprostoru dostává smysl. Slušný závěr, který sice nevyšperkoval výtečný seriál, ale slušně jej uzavřel. (07.03.2017)

Pomsta je sladká, a ani nemusí byť za studena. Do finále ale musí zahrať jedine ten najväčší hit, každý vie, ktorý. Za plný počet hviezd to tentokrát nebude, pretože prechod z kómy bol trochu chabý. –––– Škrábeš, tyvole! –––– Jaký to tam máš, v tom čase, který přijde? – Složitý. –––– Viděl jsem ho umírat. No, byl jsem se podívat na toho hada, kterýho jsem si tak dlouho hřál na prsou. (06.03.2017)

Dokud se děj seriálu odehrává v roce 1983, jde o vynikající podívanou, přičemž na rozdíl od minulého dílu nechybí ani humor. Jakmile se ale Filip Marvan probere z kómatu a my sledujeme jeho snahu změnit důsledky svého činu z úvodu seriálu, vše najednou běží až neuvěřitelně hladce a ne zcela uvěřitelně. Na Marvanovi nejsou vidět žádné následky úrazu, probere se z kómatu a hned hurá do akce... Samozřejmě i zde jsou silné momenty (zvláště tem, kdy se Marvan dozvídá, jak to vlastně bylo s jeho parťákem Plachým). Ale celkově je to vyústění prostě až moc idylické. Včetně závěrečné scény s lékařkou z nemocnice. No škoda, čekal jsem možná na závěr trošku větší pecku....ale i tak určitě povedený seriál. (06.03.2017)

Z posledního dílu seriálu jsem měl velké obavy, ale první polovina byla výborná díky brysknímu plánu Martina Plachého na přechod státní hranice, druhá část už byla zcela na Filipu Marvanovi a kupodivu mě také nezklamala. Vysvětluji si to tím, že se hlavní postava konečně dostala z kómatu, což ději jedině prospělo. (30.04.2017)

"Já jsem ocel zakalená jako Honza Zeman. Já to vydržím." Bděle a ostražitě jsem sledoval i poslední díl Světa pod hlavou a musím konstatovat, že s demokratickým probuzením začalo větší sci-fi než celé to předchozí cestování v čase. Navíc bylo strašně málo času vyřešit všechny resty a dokonce ani těm Slokám to na bobech nesvištělo tak parádně, jako v roce 1982. Přes všechny výtky jsem však ze zakončením výletu do socialismu relativně spokojen a je skoro až dojemné, jak mi soudruh náčelníka Špalek, soudruh Kratěna, soudruzi Šejbové, nečestný soudruh Plachý i soudruh analytik Slávek budou chybět. (08.03.2017)