Svět pod hlavou

Nestává se často, aby remake nějakého filmu/seriálu byl kvalitativně lepší než původní předloha, aby převzatý nepůvodní formát byl posunut k něčemu hlubšímu, zásadnějšímu, ovšem v tomto případě se taková výjimka stala - motiv cestování v čase a mysteriózní linie z původního britského seriálu nabyla hloubky naší temnou socialistickou minulostí a návratem hlavního hrdiny do všeho toho normalizačního marasmu a šedi. Svět pod hlavou není pouhé slepé napodobování současných trendů, ale pokus o vypořádání se s vlastní temnou minulostí! Výborná hutná atmosféra, dobře vykreslené postavy, skvělé herecké výkony, postupně temnější a temnější ladění, antiVyprávěj, ten totalitní hnus z toho doslova sálá... Víc takových projektů, které naruší naši plíživě nastupující národní autosugesci projektovanou rastrem falešné (či cílené?) ostalgie! Socialismus vypadal přesně takhle...přesně takhle jsem ten normalizační hnus a šeď tehdy vnímal...to bolševický panoptikum...svět fízlů, bafuňářů, Šejbičů, veksláků, kovaných bolševiků, soudruhů, domovních důvěrníků, milicionářů, lampasáků, stbáků, pomocníků SNB i esenbáků - zelených strašidel... (07.03.2017)

Smutná Dagmar je smutná. Čekala jsem, jak se autoři vypořádají s příběhem o ze zásady pasivním hrdinovi - nemůže nic dělat, protože je vyroben z mlhy. Bohužel se s tím nijak nevypořádali. Kromě povinných psycho scén a rutinního připomínání výchozí situace se propojení mezi minulostí a současností příliš netematizuje a tak nemám dojem, že by ten časový rámec byl vůbec potřeba. Hrdina si neprošel žádným očistcem, celou dobu dělá pochybná rozhodnutí a na konci není ani moudřejší, ani dospělejší. Alespoň z mého úhlu pohledu. A smutná jsem proto, že díly Smrt špiona a Rodinná záležitost mi přišly povedené. Žel, v kontextu velkého plánu nebo spíš absence velkého plánu zaniknou nad rozčílením z mdlého a nepropojeného vyústění. Přijde mi, že bylo mnoho prostředků vyčerpáno na to, aby to vypadalo přesně jako osmdesátá léta, a příliš málo na plán, o čem to má vlastně být. (07.03.2017)

Zábavný seriál o tom, jak to v socialismu nebylo. 1) Prostý nápad vrátit se časem asi 30 let nazpět (viz anglický Life on Mars (2006)) zhodnocuje východoevropské obohacení - návrat do socialismu (viz ruská Obratnaja storona Luny (2012)). Tím lidské příběhy dostávají nový, velmi atraktivní, rozměr._____ 2) Je příznačné, že nejnadšenější fanoušci jsou mezi těmi, kteří uvedenou dobu nezažili. Karikaturní zkratky je oslovují více, než nás, kterým přibarvení esenbáci připadají spíš jako z komiksu, než jako živé postavy. Hrůza, smím-li to tak označit, tehdejší doby totiž netkvěla v podobných týpcích, ale ve všeobjímající šedi, všednosti, vládě průměru a bezútěšnosti._____ 3) Na druhé straně je symptomatické, že komentátoři, kteří označují seriál za odpad nebo ho hodnotí jednou hvězdičkou, se, jak je z jejich příspěvků zřejmé, často hlásí k ideologii minulého režimu a vůči současnosti jsou velmi kritičtí. Komenty pak více vypovídají o politické orientaci svých pisatelů, než o díle samém._____ 4) Seriál není úsměvné hřebejkovské ohlédnutí za minulostí. Postupný přechod od směšna v prvních dílech do mrazivého dusna v dílech posledních vnímám s odstupem jako úspěšně naplněný dramaturgický záměr. Až sem je všechno dobře._____ 5) Problémy nastanou s určením žánru. Komedie snad ano, ovšem mysteriózní prvky jsou místy zcela nesrozumitelné a psychologii vidělo dílo z tryskáče. Neuspokojivý konec završuje mnoho logických lapsů. Drobné historické nepřesnosti v této souvislosti jsou pak už jen úsměvné ("sovětská zmrzlina")._____ 6) Naštěstí je tu vynikající 53letý Ivan Trojan (Filipův spolupracovník, npor. Martin Plachý), na jehož vystoupení jsem se vždy těšil a 38letý Václav Neužil (do minulosti přenesený por. Filip Marvan), kterého mám velmi rád._____ 7) Výstižný koment: gudaulin*, OldBeast (odpad)._____ 12.9.2023 - Druhé zhlédnutí mi plně objasnilo ony nesrozumitelné mysteriózní prvky. Sledoval jsem dílo s chutí a tak s požitkem přidávám jednu hvězdičku. (26.05.2017)

"Nastup si, musíme koupit okurčičky, dneska je sledovačka." Já chci být kriminalista v roce 1982. Chci soudruhovat se spolehlivými soudruhy nadřízenými, chci buzerovat vrátné, chci sledovat politickou linii případu a hlavně chci zakusovat okurky při sledování eskapád Honzy Zemana. Ono to teď vypadá, že bych dokonce chtěl mlátit sprosté podezřelé, ale to není pravda, i když ve světě, kde jsou práva pachatelů vyšší než práva oběti, taková myšlenka asi není úplně od věci. Mě tohle retro prostě hrozně bavilo a epizody Orchidej na smetišti či Rodinná záležitost mě dostaly do kolen. Paradoxně za největší slabinu považuju hlavního hrdinu Filipa Marvana, protože ten by se svým neplněním rozkazů od Strany a Šejbů nevydržel na svobodě ani do konce druhé epizody. Jenže všichni ostatní soudruzi byli báječní a bylo mi ctí bděle a ostražitě s nimi sdílet své pondělní večery. Čest práci, soudruzi a nyní mne omluvte. Jdu si na gramofonu přehrát největší pecky od Slok Luboše Nováčka. (08.03.2017)

Kdo u seriálu vydržel, neprohloupil. Naprostá lahůdka českých vod se skvělým obsazením a výborným příběhem. Plný počet zatím nedávám, vše rozhodne závěrečné rozuzlení, ale většina dílů je lahodných i samostatně. Tleskám. A hřeje mě pocit, že i mezi šmejdy se občas najde výjimka, co se nebojí hledat pravdu (Trojan). EDIT: Plný počet byl skoro dosažen. Rychlé uzavření seriálu nebylo úplně nutné. Ale některé prvky propojení minulosti a současnosti stojí za obdiv. Paráda. (22.02.2017)