MOST!

Jihoafričané mají svoje Soweto, Američané svůj Detroit a my máme svůj Most. Uznejte, že z tohoto úhlu pohledu jsme na tom přece jen o poznání líp. Prušinovský přišel s kolekcí karikovaných postaviček z periferie české společnosti a povedlo se mu u mě zabodovat. Ne, že bych neměl výhrady, už druhý díl znamenal zřetelný sešup kvality, ale celkově si seriál drží styl, dokáže se pohybovat mezi nekonformní přidrzlostí s lehce podvratnými prvky a mezi výchovným poselstvím o nutnosti vycházet spolu v rámci místní komunity, ať jsme, jací jsme. Šikovně to pracuje s předsudky a stereotypy, v převážné míře to je svěží a jen málokdy trapné. Celkový dojem: 80 %. (07.02.2019)

Zatímco v půli světa se dnes žilo předáváním přehnaně korektních Oscarů, celé Česko žije posledním dílem MOSTU!, svěžího seriálu, který vtipně a trefně reflektuje českou náturu a do poslední kapky dojí v této době právě potřebný nekorektní humor toho nejhlubšího zrna. Díru do světa (nebo do české kinematografie) bych v tom nehledal, nicméně za vysokou sledovanost jsem rád a je fajn vidět jednou za čas dílo, které se díky silnému tvůrčímu vedení zkrátka trefí do černého. (25.02.2019)

Od dětství nás učili, že lhát se nemá. Pak přijde další vlna výchovy k pokrytectví, kdy už říct slovo cikán je horší, než uprdnout se v dobré společnosti, po čemž následuje radost nad báječnou nekorektností, když se na obrazovce vysloví obecně známá pravda, že velká část cikánů nepracuje, mnoho z nich provozuje jako způsob obživy trestnou činnost, že sourozenec transexuál jako životní fakt člověka zaskočí a většina lidí se skupince skinheadů raději vyhne (krásné slovo bosohlav). No, to jsme to, kurva, dopracovali, když už je tohle a hlasité vyslovení slova hovno nekorektní. (04.03.2019)

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Bravurně zábavný a scenáristicky vycizelovaný mix dramatu, komedie a satiry, který je sice zasazený do konkrétního města, ale stejně tak by se mohl odehrávat kdekoli, protože v jádru pojednává o obyčejných lidech, kteří se snaží udržet vlastní rovnováhu v soudobém světě plném novot, které narušují jejich zažité jistoty. (15.01.2019)