MOST!

Ano, u nás na severu je malebně. A že Most není jen město, ale i životní styl, o tom něco jako buranka z Mostu vím. Přijeďte někdy k nám, garantuju vám, že tu za den potkáte minimálně pět Luďků. Prušinovský, Kolečko a Hofmann v nejlepší formě, taková nekorektní podívaná tu v televizi dlouho nebyla. Citlivky to pohorší, hovada (jako já) se zasmějou. V horším případě to urazí všechny, co se v tom uvidí jak ve vlastním zrcadle. PS: Komu nedošlo, o čem že to celé bylo, doporučuji si ještě jednou pustit závěrečnou řeč. "On ty sny měl, na rozdíl od nás..." A ty pondělky mi budou chybět, díky za ně! (15.01.2019)

Na seriálu je nejlepší to, jak dokazuje, že právě oním "nekorektním" a relativně realistickým způsobem se mnohem lépe "spojuje národ", než jednostrannou propagandou z té nebo druhé strany. Samozřejmě z obou táborů se ozvou ti největší idioti, kteří si budou stěžovat tu na deadnaming, tu na vulgarity, tu obecně na nekorektnost, tu na dehonestaci církve, tu na příliš správné cigány a rutinně zlé skiny. Jo, je to spíše sluníčkářská propaganda, jak píše Dadel, ale udělaná výtečně tak, že osloví široké vrstvy, a to z obou stran, z nichž mnozí se mohou chytnout třeba i za nos, a to z obou stran. Ne jako třeba pořad 168 hodin, který se akorát utápí ve své bublině a každý druhý týden přináší srdceryvný příběh o dalším geniálním Romovi, nebo naopak různá prohlášení jednoho nejmenovaného parlamentního hnutí o popírání romských koncentračních táborů a vyzívání k deportaci do nějakého nově zbudovaného státu. To jsou postoje a snahy, které akorát rozdělují a nic nevylepší. Most! je trochu jiný. Ale nemyslím, že by to byla úplně jednostranná propaganda. Problémy se tu ukazují ze všech stran, nikdo tu až na výjimky není svatý a opět téměř nikdo tu není úplně zlý. Jako v životě. Seriál si stejným způsobem dělá legraci z "lepší" husičky Blanky (která je samozřejmě rozkošná) a stejně tak z rasistického a homofobního primitiva Edy. Všichni básní o Zdeňku Godlovi, jeho postava ale zrovna celkem jednostranná je. Pro mě je vrcholem Luďan Martina Hoffmana. Postava, na kterou člověk změní názor v každém díle dvakrát a přitom je dokonale uvěřitelná, hluboká a bravurně ztvárněná. Zdá se skoro, že sociální přesah Mostu okázale ční nad jeho samotným obsahem, ovšem i ten je velmi dobře koukatelný. Zábavný a přitom dramatický. Mostu jsem nevěřil, stejně jako obecně nevěřím podobným hypům, ale získal si mě. (28.02.2019)

Mezilidské vztahy – jedna z nejtěžších životních disciplín. Propírají je už roky v pořadu Pošta pro tebe, do kterého míří i Luděk Říha. Ztroskotanec, který dostal padáka z práce, zhroutila se mu záchodová mísa, dluží šéfovi místního podsvětí, ženskou nemá a syn ho nebere úplně vážně. V televizním pořadu navíc čelí nepříjemné pravdě z rodinné minulosti. Brácha se našel, teda vlastně ségra. Režisér Kober a užovek Jan Prušinovský a scenárista Petr Kolečko, kteří se potkali už u Čtvrté hvězdy nebo Okresního přeboru, projevili pořádný kus odvahy. Hrubší slovník, ostrý humor, ožehavá témata bez schovávání se a hlavně um poskládat dohromady partu lidí, mezi kterou panuje výborná chemie. Každodenní realita pochopitelně vypadá krapet jinak, ale zřejmě už nesneseme vztahové seriály, které přirozenost a realismus popírají úplně. Předmětem vtipů se stávají situace, které dobře známe, tvůrci mají cit pro hlášky, timing umí skvostně, a ačkoliv je výsledek plný nekorektního humoru, má v sobě i pořádný kus lidskosti a životních pravd. Přesný Martin Hofmann sice zosobňuje příkladného životního ztroskotance, ovšem autoři neškatulkují, nepoučují, nepodsouvají, nechávají na divácích, aby si vzali to své. Sociální stránku nezdůrazňují, prostě ji předkládají se vším všudy. Ostrá oddechovka. Dycky Most! Díky za něj. (29.03.2019)

Komediální seriál, který se sám směje, ovšem ne černým nebo bílým. Prušinovský s Kolečkem se smějí komukoliv, koho nachytají. Smějí se všem, kteří o MOSTU! vedou hluboké nejisté debaty typu "Mám se tomu teď smát? Hodí se to?" nebo "Tohle zase úplně k smíchu není, ne? Nebo je?" a přemýšlejí, oč tvůrcům šlo a co chtěli národu sdělit. Smějí se taky všem, kteří se po každé odvysílané epizodě chtěli jet podívat do Mostu, jestli "to tam fakt tak je", a zároveň těm, kteří o "skutečném Mostu" psali vážné články a točili vážné reportáže, i těm, kteří je pak četli, sledovali a poslouchali. O internetových diskutérech nemluvě. Kdykoliv jsem takovou názorovou výměnu zaslechl, říkal jsem si: Proboha lidi, proč musíte všechno rozebírat? Je to komediální seriál, takže když vás baví, smějte se, a když se v něm stane něco, co k smíchu není, no tak se prostě nesmějte. Opravdovost není v Mostu, opravdovost je ve všech těch lidech, které najdete v každém jiném městě. Skvělý Martin Hofmann (zářící už v Trpaslíkovi) je nejlepší příklad. Jeho buránek Luďan jednou udělá něco, zač byste ho zabili, a hned potom si to u vás vyžehlí, aby to mohl co nejdříve zase něčím pokazit... A aby se díky tomu všemu nakonec třeba změnil v lepšího člověka. Aspoň trochu. Tak to chodí v Mostu, v Plzni, Praze, Brně... (03.03.2019)

Od dětství nás učili, že lhát se nemá. Pak přijde další vlna výchovy k pokrytectví, kdy už říct slovo cikán je horší, než uprdnout se v dobré společnosti, po čemž následuje radost nad báječnou nekorektností, když se na obrazovce vysloví obecně známá pravda, že velká část cikánů nepracuje, mnoho z nich provozuje jako způsob obživy trestnou činnost, že sourozenec transexuál jako životní fakt člověka zaskočí a většina lidí se skupince skinheadů raději vyhne (krásné slovo bosohlav). No, to jsme to, kurva, dopracovali, když už je tohle a hlasité vyslovení slova hovno nekorektní. (04.03.2019)