MOST!

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Noční můra voličů SPD a KDU-ČSL. Kavárenští sluníčkáři si za jejich peníze natočili agitační seriál pro začleňování cikánů a transek do většinové společnosti. Možná je to pouze taškařice, která s životem v Mostu nemá tolik společného, jak sebevědomě prohlašují tvůrci a o peripetiích se změnou pohlaví nemluvě. Rychle to však zlidovělo, hlášky se také uchytily a osazenstvo Severky má zástupy fanoušků. Jen to dobrovolné PR od Leoše Mareše bylo celou dobu na pěst. Opravdu není nutné desetkrát denně vyřvávat, že jde o nejlepší seriál všech dob. S1: 85% (25.02.2019)

Ano, u nás na severu je malebně. A že Most není jen město, ale i životní styl, o tom něco jako buranka z Mostu vím. Přijeďte někdy k nám, garantuju vám, že tu za den potkáte minimálně pět Luďků. Prušinovský, Kolečko a Hofmann v nejlepší formě, taková nekorektní podívaná tu v televizi dlouho nebyla. Citlivky to pohorší, hovada (jako já) se zasmějou. V horším případě to urazí všechny, co se v tom uvidí jak ve vlastním zrcadle. PS: Komu nedošlo, o čem že to celé bylo, doporučuji si ještě jednou pustit závěrečnou řeč. "On ty sny měl, na rozdíl od nás..." A ty pondělky mi budou chybět, díky za ně! (15.01.2019)

Tak jsem si dal pauzu, abych nehodnotil hned po konci a nedával tomu pět hvězdiček z aktuálního nadšení, jenže... Ono to nadšení vůbec nevyprchalo, pořád je to geniální záležitost, která jako bonus na několik týdnů dokonale rozhodila média v celé republice a v pozdějších dílech rozhodila spoustu lidí ohledně ustupující kulometné komedie do něčeho mnohem víc hořkosladkého, což je ovšem něco, co se u Kolečka/Prušinovského objevuje skoro vždycky a hrozně to pomáhá výsledku. Sbírka exotů je tu ukázková (a nenechte se mýlit, exoti se dají najít jak v Mostecký hospodě, tak třeba v Plzeňský čajovně, takže jde jen o tom, jací přesně to exoti jsou, zdravím své spolučajpijáky!) a práce s nimi jednoznačně skvělá a herecký ansámbl plný skvělých, ale ve velkých rolích neokoukaných, herců je perfektně složený a nedovedu si tu představit žádné velké jméno ala Trojan, Langmajer, nebo třeba Krteček. Ono fakt nemá smysl psát, prostě je to skvělý. Jo a - "Je suis Čočkin." (05.03.2019)

Poměrně zajímavý počin české televize. Docela to vybočuje z řady běžných seriálů. Představuje nám to vybranou společnost Mostu, která má město reprezentovat. O Humor ani vtipné situace není nouze. Seriál je dost sprostý, ale paradoxně díky fiktivnímu projektu Snědá tíseň nepůsobí ani moc rasisticky. Hlavní postavy se musí vypořádat se všedními i nevšedními situacemi v jejich životě. Například s přijetím přeoperovaného bráchy do rodiny se s vztahem s cikánkou. Některé situace působí fakt bizarně. Třeba úvod s Poštou pro tebe je skvělý. "Chánov není Jeruzalém." :D (21.01.2019)