MOST!

Tak si nám kluci a Pavla v Mostě dopřeměřovali své dicky a mně nezbývá, než to nějak zhodnotit. Pružinové Kolečko opět zafungovalo, o tom není sporu. Byť byly některé výchovné momenty až votafakoidní, vždy je dokázal odlehčit správně načasovaný nekorektní moment. Trvám si tedy na svém - osvěta, vedená podobným způsobem je podstatně produktivnější, než šest set neziskovek, jedna Makrela, nebo sedm a půl Junckera dohromady. Cysdžendři z celé republiky požadují podpis tranďule, Rom je nejlepší přítel člověka a plešky si nasazují na kopytnaté hlavy paruky. Ok. Za týden si tedy stejně všimneme, že cigáni cigání i nadále, ale co už. Někde v podvědomí zůstane ona naděje, díky které se nebude vše jednopytlovat.... A teď to frajeři zkuste prodat do Jůesej. Ať se o nás taky trošku píše, ne? Dokud je tamním prcidentem Donald, tak Čekrypablyg asi neznukleují, ovšem až nastoupí Pákistánsko-černošská lesbičanka, přešitá třeba na... karafiát, bude potřebovat svého strašňáckého zahraničního nepřítele. Aha, mám prý ještě napsat, že to bavilo i starou. Tedy - bavilo to i starou, když to ausgerechnet vy potřebujete vědět. (28.02.2019)

"Já si myslím, že černá sympatie je taky sympatie." V Chánově jsem nikdy nebyl, Mostem projíždím bez zastávky nejvyšší povolenou rychlostí a problémy nepřizpůsobivých občanů odmítám řešit, ale u tohoto seriálu jsem se bavil. Není to ani tak moc kvůli námětu, ale nejedna postava prostě byla vynikající. Zejména loser Luďan dokázal prodat každý vtip, Edovi krásně visela hůl, Franta spolehlivě držel úhel, farář báječně nedokázal udržet slinu, Dáša měl pěkně stavěné kozy, mrška Žaneta každou situaci perfektně využila ke svému prospěchu, Ilona se nádherně nedokázala srovnat se študovaností svého syna a Gerdovy pokusy o češtinu mě pokaždé rozesmály. Všechno samozřejmě nebylo dokonalé. Mladí sluníčkáři mě nebavili, parchant Laco debilně přehrával a přerodu největšího mafiána Romana ve vyděšeného mamánka jsem nerozuměl. Přesto: Dycky Most! (26.03.2019)

Po prvním díle nevim. Nejmíň o ligu lepší než Trpaslík, ale čekal jsem pokus o poctivé socioautentično a ono je to spíš jako nějaký sitcom s kontextu zbavenými "typickými" figurkami. Takže v Severce se samozřejmě sejdeme všichni, včetně Cikána Franty reprezentujícho romskou menšinu. Vtípky na něj (a taky celá kausa "Dáša") se tváří nekorektně a fobisticky jako lid sám, přitom ale fungují jako velmi zřetelné sdělení divákovi, jak jsme antifobní, otevření, všelidští a vůbec. Druhý díl už úplně nepokrytě jede na výchovné vlně. Pořád mě to ještě baví, ale mám pocit, že téměř výhradně zásluhou Hofmannova Luďana, který se od začátku stal mým hrdinou. Od třetího dílu zvrat. Parádně se to rozjelo, chci víc. Přestože vypořádání se s místním kmotříčkem Romanem je opravdu únosné jen v sitcomu, přestože jsem doufal, že Luďan bude pár dílu vybírat a dostávat se tak do čím dál "hlubších rozporů", přestože některými velmi slabými místy a ochotnicky prvoplánovými řešeními (neúspěch s gymplačkou) mě tvůrci upomínají na slušně řečeno nevydařeného Trpaslíka. Přes to všechno to začíná mít drajv, v čemž pokračuje i čtvrtá epizoda, která je už kritickou mezí: tady se už divák musí rozhodnout, jak celý seriál vnímat, chápat a hodnotit. Protože sluníčkové antifobní a vůbec pozitivní vychovávání diváka útočí už opravdu masivně, přímočaře, doslovně a odevšad. Nejde jen o vztah k rasovým či sexuálním menšinám, ale i o ten přepálený sociální distanc gympl-učňák. U mě krize dopadla dobře: Most! je komedie o Luďanovi z Mostu, který se po celkem poklidném luďanském životě začíná dostávat do všemožných "fobo" situací, přesněji řečeno celý jeho mosťanský život se začal dostávat do této situace. Menšinové bytosti, které ho infiltrují, útočí nejen svou existencí a osobním vztahem, ale i všemožnými pozitivními klišé. Jde to ze všech stran, nemá to konce a do pavučiny tolerance jsou neúprosně zaplétány i osoby z Luďanova okolí. Úměrně tomu na diváka útočí zase všechny ty positif-pipula edukace, tudíž se divák ocitá ve stejné situaci jako Luďan a jako on se s tím vším musí nějak poprat. Z tohoto hlediska hodnotím vysoko, navíc je nutno ocenit ortodoxní lokační autenticitu. Most! a těším se na pátý díl. (///) K hodnocení druhé půle viz můj komentář k 8. dílu. K celku ještě dodávám, že si laskavý divák může ušetřit mnohé ideové a ideologické ujímání, když si včas uvědomí, že Most! je s realitou nějak nakládající pohádka. Jo, prostě skvělá pohádka. (29.01.2019)

Já myslím, že kdo má v sobě kousku lidskosti a dobroty, musí mu být MOST! jako celek alespoň trochu sympatický. Já ho miluju, a to přes všechny jeho dílčí chybky (sem tam to v lecčems drhne, to zas ne že ne). Emocí a nálad celá kompletní paleta. A nakonec nejvíc o tom seriálu vypovídá, z jakých pozic přichází nejostřejší kritika. 1) Od modelových voličů SPD, tedy rasistického a homo/transfobního lidského odpadu (tzn. něco jako postava Čvančarové). 2) Od méně bystrých, ale přespříliš vážně se beroucích SJWs, kteří si ve vší své serióznosti a bojovnosti nejsou schopni užít srandu. 3) Od vyznavačů v Česku tolik oblíbené formální morálky, kteří úpěnlivě vyžadují neužívání vulgarismů, ale na poznání, co a proč je skutečně morální, jejich kapacita nestačí a nechápou, že slova jako taková morální a nemorální nejsou; to jen činy nebo myšlenky. V MOSTĚ! je všechno, co tyhle skupiny dráždí, v míře vrchovaté. Předchozí seriály dua Prušinovský + Kolečko jsem neviděl, ale rozhodně si doplním. Protože tohle ... nechci hned v prvotním nadšení až moc házet superlativy ... takže nebudu tvrdit, že je to to nejlepší, co u nás po revoluci vzniklo. Ale je to srdcovka. Don't stop believin'! (26.02.2019)

Unikátny seriál, ktorý spája národ naprieč všetkými sociálnymi skupinami. Pracuje s liberálnymi "kaviarenskými" témami až po drsné chlebové motívy rasizmu, kriminality, chudoby a života vo vylúčených komunitách. Pritom v podstate nemoralizuje, nevyužíva sentiment na presadenie nejakej ideológie - nie, iba berie príbehy zo života, kombinuje ich a na základe toho vytvára neopakovateľný humor. O to úprimnejší a reálnejší je. Bavil som sa skvelo, no scenár bol miestami dosť rozháraný, jednotlivé línie sú dosť násilne pospájané a postavy a príbeh často prechádza veľmi krkolomným až samoúčelným prechodom, ktorý sa hodí skôr do papundeklového sitcomu v štúdiových kulisách, nie do realistického prostredia Mostu (napr. v prvom diele línia s automobilovým závodom zmiešaných párov). Niekedy je menej viac. (02.03.2019)