Experiment Eva

Eva je ideálním prototypem dnešní nezávislé ženy, která nechce jako někteří muži spasit svět klackem, ale jen svojí umíněnou představou o ideálním světě a ideálních lidech. Nemrzely mě ani tak hloupé dialogy s manželem (Josef Abrhám), které neměly ani hlavu ani patu a vždycky spíš skončily v hysterii Evy, která svojí absenci argumentace vždycky nějak doječela. Co bylo ošklivější byl vztah Evy k jejímu synovi Tomášovi, který byl založený na "nedělej, nech toho, neumíš, ne" a celkově je to film spíš pro nějakou nespokojenou holku, co ještě o světě nic neví. A navíc jak se dozvíme je Eva expert na morálku. :) (02.06.2021)

Tohle bylo dost málo uvěřitelné drama a to z jednoho prostého důvodu. Hrdinka učitelka ČJ a občanské výchovy!!! - je po návratu z mateřské zděšena všudypřítomným morálním úpadkem společnosti a tak se hlavně těm svým studentíkům snaží nastavit zrcadlo pravdy. OK, pokud by se vrátila ze Západního Německa, možná bych i jejímu šoku věřil. Ale ona byla učitelka občanské nauky. Nauky, která krom snahy vštípit mladým základy slušného chování také vštěpovala do hlav kydy o socialistickém člověku a socialistickém zřízení pod všudypřítomným dohledem strany a její vůdčí role. Pokud se pamatuji já na svoji ,,občanku'' největší kovaná komunistka a komunista na škole byli právě učitelé tohoto předmětu. Pokud tedy soudružka úča nespadla z Marsu, ale řádně dostudovala pajďák, musela mít hlavu i osnovy a učebnice plnou ideologie a politických keců. A to jí nevadilo? Navíc ta doba opravdu nebyla k tomu aby si v ní každý pouštěl hubu na špacír kdykoliv s něčím nesouhlasil. Hrdinka tak činí velmi drze, netakticky a až sebevražedně. Tohle prostě byl totalitní režim a tyhle remcače uměl velmi rychle vyřídit i s potomstvem. Buď byli odstraněni povýšením někam, kde nebylo o nich slyšet, nebo byli naopak odsunuti do zapomnění na nějaké podřadné místo. Tahle ale nebyla žádná bojovnice za demokracii a pravdu s láskou, spíš notorická remcačka. Je dobré se ozvat a přátelům říci občas upřímně co si myslím, ale znám i takové, co mají potřebu sdělovat své názory na cokoliv upřímně a neustále čímž jsou nesnesitelní. Docela se divím Abrhámovi, že to dal... Dávám za dvě vytržené osmičky. * * (16.07.2020)

"A přitom máme většinou dobrý a často ty nejlepší úmysly. Je to horší nebo lepší?" V případě tohoto filmu se obávám, že ani ty nejlepší úmysly nestačí. A moc to nezachraňuje ani několik známých českých herců počínaje Josefem Abrhámem přes Viktora Preisse či Janu Štěpánkovou a konče Otou Sklenčkou. Vše podle mě zabíjí nesympatická hlavní postava, kterou nepříjemným ječákem nadabovala Veronika Žilková. Hlavní dějová linka filmu ze školského prostředí o střetu idealistické mladé učitelky s šedou realitou, by ještě ušla, ale ty věčné hádky (na střeše domu) mezi onou učitelkou a jejím manželem (Jiřím Abrhám) jsou vážně dost divné. Tak trochu o ničem, jako asi celý tento film... Příjemná je hudební "kulisa" filmu v podobě Beethovenovi 9. symfonie. (23.05.2018)

slabé studené, nevěryhodné, balíkovské. Polovina osmdesátých let, nastupuje Gorbačov a společnost se mění, ale pan Balík stále točí ideální obrázky jak by to mělo být za socialismu, čemuž on sám může stěží věřit. Slušní herci, ale slabý scénář i režie a hlavně jak říkám, namalované obrázky. Tehdy kolovala anekdota - jedou Gorbačov Honegger (NDR) a Husák autem a to se zastaví. Co dělat - Honegger říká - vystoupíme a řidič bude tlačit. Gorbačov - budeme tlačít všichni a Husák: Zůstaneme sedět, budeme dělat brrrm brrm jako že jedeme. Tak je tohle - jako že je to nějak. (27.02.2017)

Mě se Magda Wollejko líbila. Asi by bylo jedno, kdyby ji hrála Žilková, protože jsou podobné typy, ale asi šlo o nějaký partneršaft, tak to muselo být... Samozřejmě je to úplně naivní kritika takových těch klasických "nešvarů", jako jsou rozkrádačky, protekce, úplatky, podvůdky. Prostě toho, co tu máme pořád. (13.08.2015)