Krátký film o lásce

První setkání s Kieslowskim a hned láska na celý život. Film, který se k dokonalosti neblíží, on ji svou formální výstavbou a emocionálním dopadem dalece přesahuje. Těžko říci, co mě fascinuje více - jestli hluboké myšlenky a přirozené postavy nebo samotný systém díla, který se díky vynalézavému vývoji motivu voyeurství řadí k těm vůbec nejlepším, jaké si může jen trochu analytický divák přát. Herci, hudba i kamera vynikající, zhruba od poloviny čistá cinefilní extáze. Grazyna Szapolowska je sousedka, kterou by sledoval snad každý :) (01.06.2017)

Žasnu nad tímto poetikem a umělcem Kieslowskim. Ten film nemá jedinou chybu. Není naivní, přemrštěný, nudný, zdlouhavý, bezmyšlenkovitý, blbě zahraný, blbě nasnímaný, s pitomou hudbou....je geniální! Mohl ho klidně udělat i Bertoluci i Fellini. A ty vole, Polák! No prostě krása a na závěr by si člověk přál aby to neskončilo tak reálně, aby to pokračovalo. Je nevyhnutelné, aby to totiž nepokračovalo. Jen bych chtěl vypíchnout jednu scénu: Štětka, která má osud toho kluka na svědomí, sedne k dalekohledu, kterým jí po celý rok šmíroval a dívá se do místnosti, kde sama žije, kde si převrhne flašku s mlíkem, protože je v depresi a ten kluk, kterým pohrdala ji hladí po rameni-to je mistrovské! Je mi smutno při sledování tohoto krásného díla, smutno nad českou kinematografií. Takovejch sraček a blábolů, jak kdybychom byli pobočka Holywoodu. I Boudová s Vetchým hrají v takové pí.čo.vině jako Po hlavě do prdele, to ti herci nemaj z čeho žít, nebo jsou tak hrabiví? No nic, závěrem - Pane Kieslowski, Vy ostudu slovanům rozhodně neděláte a my děkujeme. (02.01.2009)

Hitchcockov "look out" motív v ktorom vaše veličenstvo otvára okno do dvora prepnutý do "euro-artovej" a pokrokovej polohy tohoto námetu. Kukátko ďalekohľadu obmieňa šošovky, s pozorovateľa je náhle pozorovaný (nie samotným pozorovaním, ale prejavom pudov pozorovaného) a medzi depku udržujúce paneláky dopĺňa toto zasnené, pomerne neoptimistické varieté zbožňovania tretia dozerajúca strana. Plač nad rozliatym mliekom je v skutku zlatistou metaforou. Komparácie vo mne nevzbudzujú slasť, ale tento voyeuristický úryvok predsa len radím o chlp za nebojazlivo načatú tému o uťahovaní slučiek. Nejde o úmyselnú diferenciáciu dvoch vzácnych "kraťasov", príčinou je väčší dilematický údel, ktorý sa vo mne zhostil práve pri prvom, takpovediac otáznom (ne)potlačovaní pokánia. (20.04.2010)

Krásny príklad na to, ako sa dá citlivo, veľmi zaujímavo a na vysokej umeleckej úrovni spracovať aj taká chúlostivá téma, akou je 6. prikázanie z Dekalógu. Vo filme sa skrýva posolstvo, že toto prikázanie nás neochudobňuje, ale naopak - obohacuje. Chráni nás totiž pred egoizmom a pred zužovaním lásky len na fyzikálne procesy v človeku. Učí nás, že láska je oveľa viac, že láska je byť oporou pre toho druhého, spolucítiť s ním a v žiadnom prípade mu neubližovať, ani slovami, ktoré môžu narobiť veľa zla. (01.02.2007)

Voyerské nokturno polského "Jamese Stewarta." Atraktivní modla v hledáčku senzitivního Okna do dvora. Oslava půvabů prvních (ne)vinných platonických lásek. Amorovy stopy tváří v tvář zrádné realitě. Posedlost láskou zvídavou, která přetavuje svá nezkušená křídla do reálných obrysů všednosti a sráží ony naivní idealistické představy. Zkoumavá rozkoš tápe v aktu milostném. Stopy šrámů pocitového rozchodu vypjatě signalizují bázlivý útěk k tragickému sebeobětování, vykoupením se z pohlcující nešťastné lásky. Láska plachá, nevyzrálá, upřímně zbrklá, která ve své nesmělosti klopýtá, zraňuje i trestá. Křehce smýkavá panel(love)story. (17.11.2013)