Skrytá čísla

Základná náplň snímku je síce už pomerne dosť obohraná - rasizmus a segregácia v Amerike tej doby, miestami to dokonca zachádzalo až do pateticko-trápnej roviny (odstraňovanie nápisu z WC a pod.), ale nevadilo to. Film je zručne natočený a inšpiratívny príbeh dostatočne zaujímavý na to, aby udržal pozornosť. Slabší nadpriemer. 70/100 (22.02.2017)

Abych byl upřímný, čekal jsem jako zarytý skeptik daleko horší film. Na tenhle se celkem dobře kouká, když vypnete mozek a nebudete u něj nějak extra přemýšlet. Sice jsem na téma rasismu viděl dost lepších, ale tenhle pořád balancuje na hraně a udrží si aspoň nějaké napětí až do konce. Takže za mě slušný průměr, u něhož opět nechápu nominaci na Oscara. A možná ještě zvážím, jestli u po všech stránkách lepším Moonlightu nepůjdu nakonec do plných. (02.03.2017)

Film od amíků pro amíky. A především pro ty tmavé pleti a něžného pohlaví. Jenže proč ne? Když na tohle přistoupíte vlastně koukáte na hodně slušný kousek. Sledovat tři dámy, jak se protloukají především pracovním a profesním úskalím není až taková nuda, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dámy totiž nejsou představovány jako někdo kdo by na ramenou padající nebe udržel. Naopak jsou zde vykresleny jako tři běžné osoby s určitým talentem. O svém talentu dobře vědí a podle toho jednají. Nezachraňují svět, ale jen dělají co umí nejlépe a občas se musí vypořádat s nástrahou své doby nebo lidského faktoru. To že se občas musí zahrát na nějakou notu, aby vše lépe fungovalo, je vzhledem k námětu jasné a je potřeba to přijmout. Když to dokážete, budete se bavit. 72 procent. (28.08.2019)

„Viem, že aj keď tomu neveríte, ja proti vám nič nemám.“ – „Verím, že tomu veríte.“ Prišlo, odišlo, neublížilo... nenadchlo. Pokope sa tu stretla fakt dobrá partia hercov. Mužských. Sympaťáci Kevin Costner, Aldis Hodge, Glen Powell, Mareshal Ali a Jim Parsons z Teórie veľkého tresku (no dobre, ten veľký sympaťák nie je). No a to je asi problém, pretože tento film mal byť o troch ženských postavách. Muži ma ale zaujali oveľa viac. Navyše, ústredné babské trio vlastne nie je trio. Dve z nich sú pre dej dosť zbytočné. Hlavná je len jedna z nich a aj tá je riadne nesympatická (Taraji P. Henson). Takže sorry, ale za mňa víťazia chlapi. Nezaujal ma ani rasistický presah, ktorý len raz za čas zatne do živého (etuda s WC). Inak fajn retro atmosféra a tie dve hodiny mi celkom rýchlo ubehli. Ale druhý raz to vidieť nechcem, netúžim a ani nepotrebujem. Povedal by som, že ak vás fascinuje história dobývania vesmíru, môžete si pridať aj štvrtú *. Ale mne sa zdá, že tu ide skôr o históriu rasizmu, než o históriu dobývania kozmu. (20.10.2017)

"Kdybyste byla běloch, chtěla byste být inženýr?" Já tedy nejsem rasista. Jenom nemám rád černochy, cikány a muslimy. Samozřejmě kecám, protože já mám rád všechny ... kteří pracují a neparazitují na systému. Proto jsem byl od začátku na straně těch tří černých myslitelek, ale nebudu se kvůli tomu tvářit, že každý nefachčenko s tunou zlata na krku je pro společnost stejně důležitý. Ale abych se vrátil k filmu, tak jsem holkám přál, aby všichni v NASA čůrali stejnou barvu, aby jim v knihovně půjčili odbornou literaturu a aby jim sympaťák Glenn neshořel v atmosféře. Ono to totiž celé hrálo na city o dost méně, než jsem očekával, americké vlajky taky vlály ve větru poměrně nenásilně a tak jsem si to místo předpokládaného znechucení nakonec docela užil. (19.04.2017)