Velký útok zombies

Zmatený patvar, který osciluje mezi akční demencí osmdesátých let, vyprávěnkou o zhoubném vlivu atomové energie a bojem o přežití v městě zamořeném nemrtvými. Šílené tempo se prolíná s neustálými změnami prostředí a alespoň díky této kombinaci nemá divák možnost výrazněji se nudit. Bohužel pokud už se podaří vybudovat ucházející atmosféru, vše jde okamžitě do kytek, díky neskutečně špatným maskám a nedomyšlenostem ve scénáři. Nemrtví sají krev jako upíří, pohybují se rychleji než v novém Úsvitu mrtvých, umí pilotovat letadla a bojují zásadně klacky, kameny a primitivními nástroji. Zobrazované násilí je na velmi špatné úrovni. Krev sice stříká proudem, ovšem o nějakém větším masakru se nedá mluvit ani při nejlepší vůli. Pointa z říše snů pak podtrhuje celkovou nejednotu a zmatenost filmu, který ani sám neví, kam by chtěl patřit. (08.08.2005)

Viete ako na prvý pohľad poznáte rádioaktívneho zabijaka, živiaceho sa krvou obetí? Má hlavu obmazanú hrudkovitým hnedým výkalom a púli pri tom lačne oči. Ak divák pristúpi na túto hru, čaká ho vražedná story s elektronickým pop podmazom. S absenciou strachu, a paradoxne s dôrazom na lacné krvavé nechutnosti. A s pamparádnym záverom. Neboli by to talianski režiséri s presvedčením, medzi ktorých Umberto Lenzi patrí, aby sa nesnažili do toho celého vopchať sociálno kritické posolstvo. Veď režisér cítil celý život ako anarchista. V tomto zmysle nie sú až tak zaujímavé reči o betónových mestách, kde sa ľudia dusia vlastnými zlovestnými vynálezmi, spôsobujúcimi katastrofu mutovaných rozmerov, ktorej hrdinovia čelia. To je taká prežviachaná slama. Pôsobivejšie vyznievajú úvodné zábery na priemyselné a betónové časti mesta - teda na architektúru toho, čo dáva masovo svet ľuďom v podobe výstavby od konca druhej svetovej vojny. Ako akýsi temný architektonický odkaz nacistických plánov prestavby. Zaujímavý je i koncept útoku na spoločnosť: najprv preťať dopravné tepny, zablokovať televíziu ako hlavný nástroj propagandy, znefunkčniť telefonické prepojenia, ochromiť elektrárne, znefunkčniť nemocnice. Myšlienky ambiciózne, spracovanie: B/C. Takže 60%. (24.10.2015)

„Nie sú to mimozemšťania. Sú to ľudia. Len sa tak nesprávajú.“ Sú to vôbec ešte zombies? Zopár trademarkov tomu napovedá (úder/strela do hlavy), ale väčšinou sa správajú (a vyzerajú) skôr ako... ehm... divní ľudia. A majú rýchle pohyby, dokonca utekajú. Pritom, zabite ma, som si do marca 2010 myslel, že zombies naučil utekať až Danny Boyle. V porovnaní s inými talianskymi zombíčinami (ZOMBI HOLOCAUST, VRAŽEDNÍ VTÁCI) ma to relatívne bavilo, herci fajn, masky fajn, akcia fajn, atmosféra dokonca tiež fajn. Nerazilo z toho také diletantstvo, ako z NOCI HRÔZY a je to príjemne rázne, priamočiare a krátke. Pôvodne som chcel dať až 60%, ale talianske zombíčiny sa na seba strašne podobajú a táto nie je taká výnimočná, ako DÉMONI, BEYOND, ZOMBI 2 či DOM PRI CINTORÍNE. (06.05.2010)

Paráda! Už pri prvej scéne, keď sa zombíci vysypú z armádneho lietadla na okolostojacich vojakov nemá chybu, a to sme len na začiatku. Mŕtvoly postupne masakrujú televíznu stanicu, nemocnicu, kostol, čerpačku a iné (sociálne) zariadenia. Je príjemné, že dej parádne odsýpa, a nie je zdržovaný dlhými stupidnými dialógmi. To, čo ale robí tento film tak zábavným, je jeho naivita. Generáli vydávajú rozkazy k útokom (bez akýchkoľvek výsledkov), reportér prerušuje program s hopsaním sporo odetých disko tanečníc aby nám priniesol správu o invázií mŕtvol, a hlavní hrdinovia si vychutnávajú rannú kávu na čerpacej stanici obliehanej zombies. (10.01.2004)

No těšil jsem na zombi ,ale to co jsem dostal bylo něco horzného? Zombi nejenom ,že jako zombi nevypadají ,ale jsou inteligentní umí lítat letadlem ,řídit auta ,používat převleky a hlavně zbraně jsou rychlý. A chovají se spíš jako upíři než zombi jelikož hlavně sajou krev (někdy poněkud špatně ,když ženě probodne hrudník několikrát a pak jí saje krev z krku kde není ani škrábnutí.) Příběh je poněkud absurdní a mnoho logiky nedává,lidi se chovají jako totální blbci. Ten závěr to trochu napravil ,ale stejně je to spíš slabší "béčko" (19.09.2008)