Sníh padá na cedry

Ach ta Howardova hudba, ta je vpravdě naprosto odzbrojující, přičemž Hicksův snímek obecně není žádná nuda (zase tu většina poslušně papouškuje jeden názor, leč argumantace tak trochu drhne), tohle totiž vůbec nemá být popisné drama, zde jde o atmosféru (ta čerpá sílu z tragédie amerických Japonců) a niterný prožitek. Po hříchu nedoceněný počin. 8/10! (08.11.2014)

Chladné severské pobřeží, jenž ovšem dalo vzniknout vášnivé lásce dvou rozdílných mentalit. Ani příjemné a přesvědčivé herecké obsazení, poutavá hudba a režie, která ovšem nezvládá řadu motivů a flashbacků - ale to je naprosto jedno, protože film je doslova obrazovou výpovědí kameramana Roberta Richardsona, který bravurně zvládá studené světlo, hraje si s řadou odstínů šedé a je až s podivem, že jeho absolutně propracované záběry nebyly oceněné Oscarem. Snow Falling on Cedars je především jeho klenotem!! Škoda, že místy toporný příběh kazí výsledný dojem.. (12.12.2005)

Vykotlaný kmen cedru vydává svěděctví o melodramatickém milostném vzplanutí mladého Ethana Hawka s mladou Japonkou. Na milostný trojúhelník (samozřejmě) doplňuje ústřední dvojici japonský rybář (samozřejmě) neoprávněně obžalovaný z vraždy, který se hájí během poměrně táhlého soudního sporu. Občas se blýskne hezkými obrazy kameraman Richardson, ale buďto scénu zazdí nepochopitelný flashback, nebo patos, kterého na cedry napadlo znatelně víc než sněhu. (06.03.2023)

V zásadě velice jednoduchý příběh byl rozmělněn do přestřelených 127 minut, čímž byl efektivně degradován celý film. A to pak ani tolik opěvovaná kamera (a že byla skutečně nádherná) nemá moc šancí zachránit tento snímek od hlubin průměru. Přiznám se, že román Sníh padá na cedry od Davida Gutersona jsem nečetl, ale nedovedu si představit, že by i ten obsahoval tak prostý příběh. Nezbývá mi tedy, než se domnívat, že nás tvůrci v tomto snímku o něco okradli. O něco, co přinutilo autory filmu onen román zfilmovat a o něco, bez čeho působí námi sledovaný výsledek (i přes veškerou snahu) tak prostě. (18.07.2012)

Scott Hicks s pomocí Ethana Hawke a několika dalších herců, sněhu a jemné hudby dokázal prodat svou snahu a vytvořit chvílemi až poetické dílo o smyslu života, lásky a odpuštění. Všichni herci hrají velmi klidně a vyrovnaně a celý film tak působí velmi překvapivě svěže a jemně. Přes příběh a atmosféru nejde o zázračné dílo, ale o film, který umí potěšit, ty, jenž jsou ochotni naslouchat. (17.04.2008)