Oči pro pláč

Dneska je tenhle film zajímavej spíš z historickýho hlediska. Poměrně dost se tam rozebírá, jak to v tom socialistickym ráji bylo s bytama. Když chcete bydlet ve velkym domě nebo bytě, musíte mít u sebe přihlášenou tetičku, jinak vám to neprojde. Potom je ve filmu taky oblíbenej motiv tý doby. Nepoctivej prodavač ovoce a zeleniny, kterej ale nakonec dopadne špatně. Toho poměrně slušně zahrál Schánilec v jedný z mála jeho větších rolí. Lehce úsměvná je v celý týhle komedii snad jenom scénka, kdy jde Skopal před interupční komisi. Další taková dnes už téměř zapomenutá bizarní záležitost. Jinak na celym filmu se mi asi nejvíc líbila projížďka Prahou na úplnym začátku. Zajímavý bylo, že taxikáře hrál Karel Bělohradský, ale předaboval ho Mirko Musil, což působilo hodně divně. Co k tomu tvůrce vedlo, opravdu nechápu. Vůbec se nedivim, že tahle "komedie" zmizela někde v propadlišti dějin. (14.07.2012)

Nechtělo se mi uvěřit, že by Stella Zázvorková mohla zrovna taková být. Na začátku to byla téměř srdce rvoucí scéna. Vypadalo to zkrátka jako pořádne drama. Jenže pak to sjelo do úplně jiných vod. Před Stellou Zázvorkovou musím samozřejmě smeknout. Byla to výborná herečka. Sváťa Skopal taky neměl chybu. Scéna před komisí byla neopakovatelná. Takovou babu, jakou tady hrála Stella Zázvorková, by mi byl fakt čert dlužnej. Bohnice hadr. Jen škoda, že to nebylo mnohme více výživnější a krapet vyhnané až do krajností. Mohla to být parádní bláznivá komedie, u které by člověk popukal smíchy. (17.09.2012)

Údajně komedie, u které se ovšem téměř jistě nebudete smát... Opravdový normalizační hnus, i na svou dobu neskutečně pokrytecká pseudomoralita o tom, že peníze jako nejsou všechno. Hlavně v tom našem soudružsky gulášovém >socialistickém soužití< - že... Mravokárně užvaněná nuda s debilně vykonstruovanou záplekou a naprosto plytkými hereckými výkony, o režii zasloužilého umělce (!) Z.M. (při pohledu na jeho >dílo< bych opravdu rád věděl, za co ten titul dostal) ani nemluvě. Opět jednou typický doklad úpadku české filmové tvorby během sedumdesátých a osumdesátých let, porevolučně završen čestvými nástupníky těchhle našich úměleckých >elit< , ochotných účastnit se v jakékoli sračce. Navíc vidět dnešní velkou dámu H.-V. v lodičkách s bílejma ponožkama - toť pohled, za který celé to utrpení stálo. Ano, takoví (jsme) byli. Jak kdo, paní Veškrnová... (02.01.2007)

Film není zdaleka tak špatný, jak se o něm píše - k mému překvapení - v obsahu. Naopak se mi líbilo, což není u českých filmů až tak časté, jak je výstižně charakterizována hlavní postava, s kterýmžto typem člověka se musí dříve či později setkat každý člověk, který usiluje o něco, ale brání mu v tom právě nerozhodnost a mynýry takové osoby. Zde jde ale o problém samoty, kterou hlavní hrdinka překonává neustálým pokusem prodat dům, ale hlavně díky tomu poutá pozornost jiných, o což jí jde a díky čemuž má její život náplň. Zdá se, že většina uživatelů hodnotila pouze podle obsahu, který je přiložený a který vůbec nepochopil podstatu filmu. (27.09.2010)

Námět tohoto snímku je údajně zpracovaný z ´Bakalářské´ povídky a tak je tím vysvětleno, proč je ten příběh v celovečerní stopáži tak neuvěřitelně chudý. Hlavní role pro Stellu Zázvorkovou neměla v podstatě co přinést. Děj když se rozdělí na dvě poloviny, tak každá ta polovina přináší to samé. Nabídka honosné vily o kterou projeví zájem dvě rodiny, aby nakonec byla na poslední chvíli zrušena. Takováto realizace komunální satiry o vypočítavé ženě, zlodějském zelináři a početné rodině bohužel trpí přemírou nudy a naprosté nezáživnosti. Ční sice z toho určitá moralita, kdy vdova zneužívá zájemce k údržbě domu i k uspokojování vlastních nadstandardních potřeb, aby ji nakonec zůstaly oči jen pro pláč, ale v takovémto podání se celý koncept naprosto ztrácí. Oddechový film? Vtom to případě bohužel až moc. (21.10.2017)