Režie:
Jesper W. NielsenScénář:
Søren SveistrupKamera:
Erik ZapponHudba:
Sune MartinHrají:
Lars Mikkelsen, Sofie Gråbøl, Harald Kaiser Hermann, Albert Rudbeck Lindhardt, Laurids Skovgaard Andersen, Lars Ranthe, Søren Sætter-Lassen (více)Obsahy(1)
Príbeh filmu je založený na skutočných udalostiach odohrávajúcich sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia. Do detského ústavu v Gudbjergu sa dostanú dvaja bratia, Elmer a Erik, na obdobie, kým sa ich matka (Sonja Richter) nevylieči z vážnej choroby. Avšak z týždňov sa stanú mesiace, z mesiacov roky a chlapci si uvedomujú trpkú skutočnosť, že na to, aby prežili v ťažkých podmienkach, ktorým panuje násilná autorita riaditeľa ústavu (Lars Mikkelsen) a neustále ponižovanie zo strany vychovávateľov, sa musia stať "duchmi", ktorých si nikto nevšíma. A práve mladší z bratov, hendikepovaný Elmer, ktorému sa darí zvládať ťažký život v ústave lepšie a to vďaka inteligencii prevyšujúcej ostatné deti, sa rozhodne svojmu osudu jedného dňa postaviť. (sochoking)
(více)Videa (2)
Recenze (115)
Pá věcí mi přišlo dost nepravděpodobných (ač podle skutečné události) a celkově mě to až tak nechytlo. Na dané téma jsem totiž viděl už lepší filmy (Dogani a Kolonie), takže jsem i přes slušnou trýznivost věděl, co jak bude, a tím pádem jsem se do toho celou dobu nedokázal pořádně vžít. Ale špatné to nebylo. 70% ()
Nevím proč mám vlastně tyhle filmy tak rád. Odložené děti ve výchovných ústavech, šikana, výprasky, útěky, u některých syrových scén raději koukám vedle na zed´ a nakonec vyšťavenej vydejchávám ty poslední intenzivní okamžiky. Der kommer en dag je fyzické a psychické trauma nejen pro kluky na obrazovce, ale i pro diváka. ()
Při sledování tohoto filmu se mi dostalo napětí (opakovaná snaha o útěk), lásku (umírající matka x milující děti), znechucení (vedení věznice a někteří zaměstnanci), naději (inspekce, paní učitelka), zbabělost (někteří zaměstnanci ústavu a strýc) a poselství (přátelství mezi dětmi v ústavu). Film měl silný emocionální náboj a měl jsem, co dělat, abych ho vstřebal. Před pěti lety mi v mých 26 letech zemřela na rakovinu matka a byl jsem psychicky na dně. Neumím si představit, v jaké situaci byli bratři, kteří o ní přišli v tak nízkém věku. Zvlášť, když pro ně představovala naději pro návrat zpět z pekla. O to víc mě zklamal svým chováním jejich strýc. Tady se nejednalo o běžný slib, ale o slib sestře na smrtelné posteli. Jako učitel obdivuji odhodlání hlavní protagonistky, paní učitelky. Na rozdíl od jiných morálně neselhala. Celkově hodnotím za 100 %. ()
Dánové se vždy dokáží pochlubit nějakými zajímavými filmy. Nejednou vzešel ze Skandinávie naprosto skvělý film a vidím to dost i poslední dobou. Zde jsem ani nevěděl do čeho jdu. Nu a měli jsme zde Shawshank po Dánsku a z dětského domova, což je od pravěku symbolem utrpení. Nicméně asi se nedá říct, že bychom koukali na Shawshank. Logicky. Ale z mého úhlu pohledu šlo o zajímavý, ale pro mě nepříliš ucelený film. Příběh jasný, poselství a všechno ostatní je v pořádku. Ale nebylo ve filmu něco, co by mě naprosto jasně uchvátilo a nebo by mne jenom bavilo sledovat od začátku do konce v nadšení. Plus k tomu Lars ukazuje, že je málo viditelný starší brácha, který ale určitě má co nabídnout. I když tato jeho role byla mrazivá. ()
Slova jsou u podobného filmu vcelku zbytečná, psát tu něco o typické severské naléhavosti, o dramatu, které zalézá pod kůži či o slzách, jež se při sledování derou na povrch, nemá moc smysl a trochu to devalvuje zážitek, pro který jsem si vymyslel vlastní název. Mlýnek na emoce, jehož drtivý kolotoč cítím ještě teď při psaní komentáře. Krutý a přitom krásný film, kde celou dobu víte, že to dobře neskončí, ale nepřestáváte doufat. Pětihvězdičkový zásah. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (5)
- Kytarista na ulici hraje píseň „Shadow of a Gypsy“ dánské rockové skupiny Ache, v červenci 1969. Píseň ale vznikla až v srpnu 1970. (vojacekr)
- Začiatok deja filmu je zasadený na jeseň 1967. Malý Elmer, ktorý túži byť astronautom, poučuje ostatných chovancov v ústave, že doposiaľ ešte nebol vo vesmíre človek, iba zvieratá (ktoré tam umreli). Prvý človek však cestoval do vesmíru v apríli 1961 a v tom čase tak malo za sebou cestu do kozmu až 31 ľudí. (jakeer)
- Písnička, která hraje na začátku filmu, je „The Bird's The World“ od The Rivingtons. (Duoscop)
Reklama