Ten den přijde

Na film odkazovali některé komentáře uživatelů u filmu Fog in August(2016). S tím, že jde o lepší film. Tak jsem byl natěšenej a očekával něco obdobnýho. Nemůžu ale tvrdit, že jsem dostal to co jsem očekával. Srovnávat tyhle dva filmy mi přijde jako naprostá hloupost. Der kommen en dag sice přichází se silným tématem což je kruté zacházení chlapců v ústavech ale ruku na srdce. Takových filmů už bylo natočeno několik a řekl bych, že i lepších. Proto se nemůžu ubránit zklamání a moje hodnocení jsou jen 3lepší hvězdy. (29.08.2023)

Dánové se vždy dokáží pochlubit nějakými zajímavými filmy. Nejednou vzešel ze Skandinávie naprosto skvělý film a vidím to dost i poslední dobou. Zde jsem ani nevěděl do čeho jdu. Nu a měli jsme zde Shawshank po Dánsku a z dětského domova, což je od pravěku symbolem utrpení. Nicméně asi se nedá říct, že bychom koukali na Shawshank. Logicky. Ale z mého úhlu pohledu šlo o zajímavý, ale pro mě nepříliš ucelený film. Příběh jasný, poselství a všechno ostatní je v pořádku. Ale nebylo ve filmu něco, co by mě naprosto jasně uchvátilo a nebo by mne jenom bavilo sledovat od začátku do konce v nadšení. Plus k tomu Lars ukazuje, že je málo viditelný starší brácha, který ale určitě má co nabídnout. I když tato jeho role byla mrazivá. (11.04.2020)

Filmy tohoto ražení na Severu umějí asi nejlíp na celém světě. Ti dva bráchové jsou fantastičtí a stejně tak i ta banda psychopatů co vede ten ústav. Bál jsem se přílišné depresivnosti a teroru, film se drží zásad snesitelnosti a dává nám po celou dobu naději. Je to precizní a parádní film, a to tento žánr rozhodně nepreferuji. 85% (11.04.2018)

Uff, další dětský domov, další tyranie. Tentokrát se v něm ocitnou dva sourozenci a oba tam téměř přijdou o život. Dánové tato dramata umějí na jedničku. Ale včerejší německý Freistatt mě oslovil o chlup víc. Tento film je více o dětech, mladšímu bratru je kolem 6-7 let. Jeho starší bratr se pokouší ho chránit, ale nakonec se situace úplně obrátí. Předčasně dospělé děti čelí nelítostnému režimu v sirotčinci i v zemi a všeho schopným úřadům. (23.03.2017)

Když něco nemůžete zvládnout, stát vám pomůže, postará se o vás i o vše blízké. Nikdy ovšem tak, jak byste si to sami představovali. Na děti rodičů, kteří jsou ještě při síle a dovedou se postavit kličkám (paragrafům) Zákona č. 89/2012 Sb. - Péče o dítě a jeho ochrana, stačí škola. Pokud rodiče tuto sílu nemají, ať proto, že holdují něčemu, čemu by neměli, nebo jsou prostě slabí duševně či tělesně, pak jsou tu různé specializované ústavy, které následují po aktu překrásně nazvaném: "odebrání dítěte z rodiny" (Cathy Come Home natočil Ken Loach před více než 50 lety). Základním výchovným prostředkem na školách i ústavech je šikana, na které se - a to jsem zjistil až později - podílí dětí, jako vykonavatelé, spolu s učiteli, jako podněcovateli. V případě Orphanage Godhavn šlo ovšem zvláště do tuhého. V podstatě si to - ani přes superrealistický herecký výkon Larse Mikkelsena - nelze představit. Samozřejmě, že pomíjím lokaci, takhle to mohlo vypadat leckde (viz . LIVINGDEAD ***). To, že je sirotčinec v Godhavnu nyní vzorem vzorů, je to jen skákání z extrému do extrému (viz Malarkey****). Podstata ale zůstává stejná: rodič, ať už je (téměř) jakýkoli, je pro vývoj (především předškolního) dítě a tvrobu jeho neuronových synapsí nepostradatelný. (04.12.2019)