Režie:
Jesper W. NielsenScénář:
Søren SveistrupKamera:
Erik ZapponHudba:
Sune MartinHrají:
Lars Mikkelsen, Sofie Gråbøl, Harald Kaiser Hermann, Albert Rudbeck Lindhardt, Laurids Skovgaard Andersen, Lars Ranthe, Søren Sætter-Lassen (více)Obsahy(1)
Príbeh filmu je založený na skutočných udalostiach odohrávajúcich sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia. Do detského ústavu v Gudbjergu sa dostanú dvaja bratia, Elmer a Erik, na obdobie, kým sa ich matka (Sonja Richter) nevylieči z vážnej choroby. Avšak z týždňov sa stanú mesiace, z mesiacov roky a chlapci si uvedomujú trpkú skutočnosť, že na to, aby prežili v ťažkých podmienkach, ktorým panuje násilná autorita riaditeľa ústavu (Lars Mikkelsen) a neustále ponižovanie zo strany vychovávateľov, sa musia stať "duchmi", ktorých si nikto nevšíma. A práve mladší z bratov, hendikepovaný Elmer, ktorému sa darí zvládať ťažký život v ústave lepšie a to vďaka inteligencii prevyšujúcej ostatné deti, sa rozhodne svojmu osudu jedného dňa postaviť. (sochoking)
(více)Videa (2)
Recenze (115)
Nie je jednoduché hodnotiť film, v ktorom je útok na emócie hlavným ťahom na bránku. Rôzne ústavy a inštitúcie, kde je šikana často tolerovaná a prehliadaná, nie sú žiaľ nič výnimočné. Násilie, páchané z pozície sily, je jedno z najhorších. Obeť je zväčša odkázaná len na pomoc „vyššej“ sily, čo bezmocnosť ešte viac zvýrazňuje. Jediná možnosť je potom únik. Napríklad aj do sveta fantázie. Elmerova empatia a schopnosť tvoriť príbehy, aj keď často vymyslené, priniesli do pochmúrneho sveta násilnej disciplíny náznak ozajstného života. A začiatok zmeny a vzdoru. Pomoc, vo forme vnímavej učiteľky a inšpektora, ktorý svoju prácu berie vážne, urýchlila nevyhnutné. Film, ktorý síce nie je ojedinelý, ale rozhodne nie zbytočný. ()
Filmy tohoto ražení na Severu umějí asi nejlíp na celém světě. Ti dva bráchové jsou fantastičtí a stejně tak i ta banda psychopatů co vede ten ústav. Bál jsem se přílišné depresivnosti a teroru, film se drží zásad snesitelnosti a dává nám po celou dobu naději. Je to precizní a parádní film, a to tento žánr rozhodně nepreferuji. 85% ()
Snad proto, že jsem o existenci filmu neměl tušení, neviděl trailer ani nezaslechl nejmenší zmínku, mě "Der kommer en dag" zničil jako máloco v poslední době. Vše od režie, přes herecký výkony (jak dospělých tak dětí), scénář až po soundtrack a dál, je přesně tak, jak by mělo být. Kdo ujíždí na Ondskan nebo King of Bastoy Island, musí uzřít i tohle. Nebejt Netflixu, asi bych to nikdy neviděl! ()
Neviem prečo, ale až tak mi tento film nesadol. Nevzbudil vo mne ten hnev ani emotívnosť. Téma šikany bola oveľa lepšie znázornená vo filme Zlo, hoci samotné prostredie bolo iné, no tam som mal naozaj rozpumpovanú krv v žilách Tu to neprišlo, napriek tomu, že je to natočené podľa skutočnosti. Proste nestrhol. Viac ma strhli svedectvá v komentároch tu na čsfd, ktoré potvrdzujú, že takéto veci sa naozaj dejú. Lars Mikkelsen bol ale výborný záporák. ()
Uff, další dětský domov, další tyranie. Tentokrát se v něm ocitnou dva sourozenci a oba tam téměř přijdou o život. Dánové tato dramata umějí na jedničku. Ale včerejší německý Freistatt mě oslovil o chlup víc. Tento film je více o dětech, mladšímu bratru je kolem 6-7 let. Jeho starší bratr se pokouší ho chránit, ale nakonec se situace úplně obrátí. Předčasně dospělé děti čelí nelítostnému režimu v sirotčinci i v zemi a všeho schopným úřadům. ()
Galerie (10)
Photo © Nordisk Film
Zajímavosti (5)
- Písnička, která hraje na začátku filmu, je „The Bird's The World“ od The Rivingtons. (Duoscop)
- Herec Lars Ranthe, který hrál jednoho z tyranských vychovatelů Tofta Lassena, během natáčení nemluvil s ostatními herci, a to z důvodu, aby scény působily co nejvíc reálně. Na plac tedy chodil až když se natáčelo a při některých krutých scénách z něj měli dětští herci skutečný strach. (Tet.Ew)
- Celosvětová premiéra proběhla 13. dubna 2016 v dánském Odense. (Varan)
Reklama