Režie:
Phillip NoyceScénář:
Christine OlsenKamera:
Christopher DoyleHudba:
Peter GabrielHrají:
David Gulpilil, Kenneth Branagh, Jason Clarke, Deborah Mailman, Richard Carter, Roy Billing, Celine O'Leary, Garry McDonald, Carmel Johnson (více)Obsahy(1)
Filmový příběh je natočen podle skutečné události. Odehrává se v roce 1931. Tři malé míšenky, byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi "bílými". Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy z tábora utečou. Vydají se na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou ... "Policajt přišel a vzal Gracie, Daisy a mne, Molly. A dali nás tam. Do tábora. Řekli, že nemáme mámu. Věděla jsem, že nemají pravdu. Utekly jsme. Byla to dlouhá cesta. Bylo nám jasné, že když najdeme plot, ten RABBIT - PROOF FENCE, že se dostaneme domů." K silně emotivnímu dojmu z filmu přispěje i dokumentární závěr. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (88)
Síce pomalý a režijne nie moc nápaditý film - vizuálne osobitým ho robí iba rozbehaná kamera - ale témou veľmi príjemný a v rámci filmografie Phillipa Noyceho prekvapivý. Možno je politickou propagandou, ale tiež je príbehom dôležitosti rodinného puta a prítomnosti domáceho zázemia. A s výborným hereckým výkonom mladej hlavnej predstaviteľky. ()
MOŽNÝ SPOILER : Opravdu zdrcující film a když si představím, že to byla skutečnost, tak vůbec nechápu, jak něco takového bylo možné. To, jak ty děti odchytávali jako zvěř a v klecích je převáželi do jakýchsi pochybných táborů, je něco neskutečně drastického. Molly má můj obrovský obdiv, že se vzepřela a touha po domově jí pomohla najít tu sílu překonat nemožné. O táborech na převýchovu míšenek, vlastně dětí násilím odtržených od matek jsem nevěděla, ale jsem ráda, že jsem tenhle příběh mohla vidět, protože silně vypovídá (přímo řve) do světa lidí o tom, čeho všeho jsou schopni! ()
Zaujímavý film z Austrálie, ktorému sa donedávna dokonale darilo vyhýbať sa mi. K. Branagh hraje dôležitú úlohu, ale nemá veľa priestoru. Celý príbeh sleduje trojicu miešaných detí, ktoré po úteku z tábora majú dlhu cestu. Rasistický program v krajine sa držal dosť dlho, zrejme sa ľudstvo po druhej svetovej vojne nepoučilo. Ale čo sa čudujeme, v Amerike to s černochmi bolo podobné. Krásna a drsná príroda Austrálie je silnou stránkou tohto filmu a to, že je natočený podľa skutočnej udalosti zvýrazňuje jeho výpovednú hodnotu. Film 80%. ()
To mohlo dopadnout jako strašlivá dojírna emocí plná vztažených ručiček a chvějících se rozpraskaných rtíků, ale režie si naštěstí drží odstup, vyprávění je klidné a extrémůprosté (krom úvodního únosu žádné srdcerváčství, žádní prvoplánově odpudiví padouši apod.), takže se není třeba bát ani obvykle odrazující nálepky „podle skutečné události“ – naopak, tenhle příběh s dějinnou autenticitou stojí a padá. Kombinace drastických následků pomatené teorie o nebezpečném míšení ras, jak ji prezentuje uměřeně odehraná Branaghova postava, a titulního králičího plotu funguje jako hezká symbolika té naší prima civilizace, která se ráda cítí nadřazená, ráda rozhoduje o osudech méněcenných ras i druhů a když náhodou něco katastrofálně podělá, hned to zase hladce vyřeší metodou cukru a biče nebo pomocí drátěné ohrady napříč kontinentem. Kamera půvabná, leč neexhibující, ústřední trojice austrálských či chcete-li aboriginských dívenek hraje své role s naprostým přehledem, atmosféru doplňuje jako vždy vkusně éterická Gabrielova muzika, poskládaná tentokrát zčásti ze zpomaleného ptačího zpěvu a podobných libůstek. V úhrnu za mě lepších ***1/2. ()
Už dlho som nemal pocit, že tentokrát som vážne prestrelil a urobil osudovú chybu, že som nenavštívil kino v dobe uvedenia filmu. Rabbit proof fence je filmom čisto pre veľké plátno, na televíznej obrazovke stráca polovicu svojej pôsobivosti. Nie je totiž ani tak o deji, ako o svojej hypnotickej atmosfére, ktorú treba precítiť ako je to len možné. No a možné to bolo iba v kine. Budem si za to nejakú dobu sypať na hlavu piesok z austrálskych púští. Nečakajú nás strhujúce scény, ani vypäté emócie, iba tá všeobjímajúca hypnotická atmosféra všade navôkol. Pre mňa je tak Philip Noyce režisérom jed(i)ného skutočného filmu. Že sa jedná o film akademický vôbec neprekáža vďaka "neotrepanosti" témy. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (9)
- Motiv útěku neprovázel jen dění před kamerou. Everlyn Sampi, představitelka Molly, v průběhu natáčení dvakrát uprchla. Jednou byla nalezena v telefonní budce, kde se snažila sehnat lístky do Broomu, města v severozápadní Austrálii. (-bad-mad-wolf-)
- Dcery Molly se také staly členy ukradené generace poté, co byla Mollly odvezena zpět na River Moore téměř 10 let po jejím útěku. Opět se vydala domů do Jigalongu, tentokrát nesoucí její 18měsíční dceru Annabelle, ale musela opustit svou druhou dceru, čtyřletou Doris. Annabelle byla Molly odebrána v roce 1943. (Macik1982)
- Film měl premiéru v Jigalongu, kde sídlí komunita, do níž se dívky po svém útěku vracely a kde dosud žijí jejich rodiny. Promítalo se venku. (-bad-mad-wolf-)
Reklama