Rabbit Proof Fence

na filme nie tak pozoruhodný príbeh utekajúcich deti, ich putovanie púšťou, strasti , únava a hlad. Cez to všetko si divák akosi umocňuje skutočnosť, že takéto niečo sa odohrávalo medzi domorodým obyvateľstvom a vládnucou vysokouznavanou, ineligentnou, demokratickou spoločnosťou akou Veľká Británia a celý ten jej slávny britsky "common kingdom" v XX. storočí (peripétie skončili v r. 1970). Je neodpustiteľne človeku odoberať deti rodičom za akéhokoľvek dôvodu, tobôž rasového (02.04.2015)

Vlastně na tom až nic tak ohromujícího nebylo, jen že tři domorodé ušmudlané kočičky vytržené "zákonem" z domova, umístěné v jakémsi koncentráku, utekly a podstoupily strastiplnou pouť australskou přírodou (úchvatná kamera) a řízeny jen instinkty mířily (za zvuků Gabrielovy krásné hudby) domů k mámě. Jak řikám, nic ohromujícího, JEN obyčejně hezký film. (03.01.2006)

Na Noyce velmi slušné, celkově však jen lehounce nad průměrem. Vizuální pojetí filmu je bezpochyby zajímavé, některé pasáže jsou přímo skvělé (únos dětí), ale takový mdlý scénář se standardně charakterizovanými postavami a pomalu ubíhajícím dějem to tlačí hodně dolů. Já osobně podezřívám Noyce, že se svezl na vlně politicky korektních filmů. Emoce zůstaly prakticky netknuty, snad i kvůli averzi vůči záporákům, kteří se tváří tak zle, že by jim i přihláška do Satanova klanu byla málo. (06.06.2003)

Doslova mně iritují filmy, v nichž zajímavý a znepokojující námět zahluší přehánění a tendenčnost. Často výborné zpracování je pak zbytečně snižováno černobílým viděním světa - za všechny třeba Mullanovy PADLÉ ŽENY. Trochu jsem se před zkouknutím RABBIT-PROOF FENCE obával stejného prohřešku. O to větší bylo mé milé překvapení. Mohu s klidem v duši konstatovat, že v případě tohoto snímku se "zjednodušené a (byť s dobrým úmyslem) zkreslované pojetí světa" nekoná. Phillip Noyce předkládá civilní a uvěřitelný příběh, v němž grázlem není nikdo zbytečně a kde ti na "špatné straně barikády" nenosí všudypřítomný zlý výraz, neříkají automaticky zlé věci nebo přinejmenším při jejich hláškách nenaskakuje zlověstný tón. Phillip Noyce prostě podává příběh tak, jak se mohl skutečně odehrát. Druhou stranou mince je fakt, že to snímku může pro některé ubírat na zajímavosti, spádu či atraktivnosti. Nepříliš bombastický příběh však dává o to více prostoru pro hru s obrazem (výborná kamera) a zvukem (vynikající Peter Gabriel). A toto se Noyceovi povedlo na jedničku. Shrnuto a podtrženo: Realisticky zpracovaný příběh o tom, že "rasová čistota" nebyla vždy jen doménou Hitlera & comp. (13.11.2004)

Další z řady filmů, které jsem vždycky chtěla vidět - líbil se mi název a taky účast Kennetha Branagha, název "Rabbit Proof Fence" je stále v pohodě, Kenneth se občas mihnul obrazem, ale navíc jsem dostala jen rozšíření obzorů - věřte nebo ne, o existenci králičího plotu ani o úřady kontrolovaném míšení ras v Austrálii v letech 1931-70 jsem neměla ponětí, a tím taky končí výčet plusů, přičemž se nemůžu vytasit ani s vyloženými mínusy, možná i bohužel, třeba by s viditelnými chybami nebyl film tak zoufale suchopárný. (30.03.2012)