Le Jeune Karl Marx
Der junge Karl Marx
Der junge Karl Marx
The Young Karl Marx
Režie:
Raoul PeckKamera:
Kolja BrandtHudba:
Alexej AjgiHrají:
August Diehl, Stefan Konarske, Vicky Krieps, Olivier Gourmet, Eric Godon, Stephen Hogan, Rolf Kanies, Niels Bruno Schmidt, Daniel Holzberg, Hannah Steele (více)Obsahy(1)
Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse. Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (44)
Něco málo o podstatě kapitalismu - a kapitálu ... a v neposlední řadě o dvou vzdělaných revolucionářích, kteří ji dokázali pojmenovat, neboť - ač nevzešli z nuzných poměrů, vnímali bídu života proletariátu ... jakkoli se nad tím výrazem můžete útrpně usmívat či přímo ošklíbat. Jenomže tím si nepomůžete - a především: Vůbec nic tím nezměníte. Dějiny naší civilizace se nikdy neubíraly, neubírají - a dozajista se ani nebudou ubírat těmi nejrovnějšími, nejsolidnějšími a vůbec po všech stránkách nejsprávnějšími cestami. Nebýt bouřícího se proletariátu a jeho vůdců, nebýt dlouhé historie tvrdých a mnohdy krvavých střetů, nebylo by ani žádných ústupků ze strany velkokapitálu - a neexistoval by kapitalismus ve své poněkud změkčené, vypolstrované podobě ... vypodložený polštáři, které ho činí přinejmenším z našeho středoevropského pohledu o poznání snesitelnějším - ne snad spravedlivým, ale alespoň o něco málo SPRAVEDLIVĚJŠÍM. (Nesmíte ovšem příliš zdvihat zrak k dalekým obzorům, to byste mohli třeba začít zkoumat globální rozpínavost a nenasytnost kapitálu.) 4,5* ... za férový přístup k tématu - a za výstižné zpracování, které v dnešní době působí tak trochu jako zjevení z jiného světa. ()
Teď, v letech, mě opravdu mrzí, že jsem se nevěnoval marxismu v době, kdy jsem k němu měl nejblíže (v NDR na Vysoké, pod kuratelou ohnivého profesora Robela - ocenila ho i Gudrun Thomschke a poslala mu vzdušný polibek; "zurückgeküsst hat er nicht", potom jen s lítostí poznamenala). Komunistický manifest (správně: Manifest Komunistické strany) vyšel v Londýně, v únoru 1848). Měl bych si ho alespoň jednou přečíst a prověřit, co všechno se za těch rychle se naplňujících 200 let změnilo. Strašidlo pořád běhá světem a proklamace typu: "Nutí všechny národy, aby přijaly buržoazní způsob výroby, nechtějí-li zaniknout; nutí je, aby u sebe doma zaváděly takzvanou civilizaci", jsou stále platné. Všechno je jen povýšeno na "humánnější bázi". Film o mladých revolucionářích (nemyslím jen Marxe a Engelse) má trochu jinou atmosféru, než bych mu sám přisoudil. Také myšlenkově není film docela urovnaný. Nicméně energie, se kterou do toho šli, je tu patrná. Pozn.: Myslím, že po letech protikomunistické indoktrinace se stírají některé zásadní rozdíly, třeba mezi Marxem a Stalinem - to je ale chyba. A ještě si dovolím citovat Karla Kosíka (Předpotopní úvahy, 1997): "... obzor dnešních restaurátorů kapitalismu je natolik zatemněn nejvulgárnějším ekonomickým determinismem a peněžním fetišismem, že již nejsou schopni rozpoznat čemu slouží a co prosazují. Nad pokleslým realismem jejich interesů kamuflovanýc obranou "křesťanských hodnot", vyniká autor Kapitálu jako ztělesnění revoluční romantiky a poetického idealismu." (Pozn. termín "interes" má u Kosíka specifickou hodnotu) ()
K zhlédnutí mně vyprovokoval neuvěřitelný komentář "jhr" a jiných. Nechtělo se mi věřit, že to myslí vážně! Socialismus, komunismus či jak ten experiment na lidech nazvat nikdy a nikde nefungoval a fungovat nemůže. Neobstojí názor, že Marx a Engels to mysleli dobře jen byli špatně pochopeni. Začalo to utopistickou myšlenkou a skončilo to vždy vězením, gulagy, bídou a vraždami. Vřele doporučuji přečíst si světový bestseller "Deset největších omylů odpůrců kapitalismu" od Rainera Zitelmanna. Samotný film o zakladatelích jedné z nejzrůdnějších ideologií, jaké člověk vymyslel je plný žvástů, jakých jsme si před rokem 1989 užili až až! ()
No nevím, obě manželky - Marxe i Engelse zde byly vylíčeny jako super tolerantní ženy, které své zapálené muže v touze po změně společnosti ještě o něco převyšovaly. Jestli je to pravda, tak měli oba pánové velké štěstí a zřejmě i díky nim se dokázali zapsat do dějin. Osobně mi přišlo obohacující vidět Marxe, kterého si nevybavuji jinak než jako zachmuřeného postaršího kudranatce, že byl také mladý a dokonce dovádivý:) v posteli. Za životopisný film ale tento snímek vydávat úplně nelze, jednalo se jen o krátkou výseč z jeho života. ()
Galerie (25)
Související novinky
DAS FILMFEST nabídne filmové hody
Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (více)
Vnímavě, nezáludně, důvtipně a věrohodně natočený a až překvapivě charismaticky obsazený film (zvláště Marx je zpodobněný tak strhujícně, že bych si chtěla přát, aby se onen člověk -- herec, postava, koncept? -- dokázal zhostit identické role i v dnešním, do mnohem větší netečnosti, arogance a otrlosti posunutějším světě) je těžké sledovat, protože jitří to nejbolavější vědomí, totiž že Marxovy myšlenky, poukazy a snahy o vzburcování ponižovaných, zotročovaných a ožebračovaných byly v dějinách cynicky a zlovolně zneužity k tak děsivým systémovým hrůzám, že je zřejmě kategoricky nemožné je ještě někdy rehabilitovat bez ohledu na potenciál jejich pravdivosti a průraznosti obnažující samo jádro všech finančně-mocenských machinací, jež i dnes, jen zas pod jiným hávem, cynicky a populisticky posouvají míru povolené lidskosti, sounáležitosti a svědomí těch, kterým škrtí přívod energie a omezují volnost existence a vývoje, k samému dnu. Byť právě v jeho tezích a v příkladu jeho osudu uznávaného génia, věrně do posledního dechu sdíleného s manželkou, dcerami a nejbližšími, jež s ním spojovala otevřenost a odvaha čelit nepřízni doby veškerým soucitem a výmluvností, stejně jako preciznost vhledů, bezelstnost, hrdost a nezbytnost svorných citů, činů i idejí, se skrývají brilantně vycizelované základy k dnes ještě hůře na úbytě skomírajícímu veřejnému boji o skutečnou svobodu sebeurčení každého člověka v nezastírané solidaritě a vzájemnosti a o důstojně dle vnitřních zákonitostí utvářenou lidskou společnost hodnou toho slova. *** Film působí ve všech ohledech přesně tak vyváženě a vyrovnaně, jak by měl, aby se nedal ani stínem napadnout nebo zesměšnit. Jediná moje výtka směřuje k tomu, že aby to celé mělo význam nejen jako osamělé gesto, hlesnutí, měl by tenhle počin být úvodním dílem trilogie, jež by pokryla celý Marxův osobní zápas proti zlu a pokrytectví až do hořkého konce. *** Nicméně pro ty, kteří nechtějí marně čekat, až tuhle trilogii jednou někdo dotočí, mohu doporučit mistrně napsanou knihu, která vám i přese všechnu možnou připravenost otřese pohledem a vryje se pod kůži, jeden z největších světových románů konce 20. století, ve Španělsku zrozený bestseller SÁGA RODU MARXŮ (Juan Goytisolo, 1993), který se nedávno dočkal výborného překladu i do českého jazyka (Štěpán Zajac, 2018). Jen se připravte, že čtení tohoto literárního majstrštyku --- Marx s celou svou rodinou, Jenny, její oddanou celoživotní pomocnicí Lenchen a třemi dospělými dcerami jako nadčasové figury sledují v televizi v jedno mze svých kdysejších příbytků pád železné opony, rozpad Východního bloku a v mysli vypravěče jsou jejich komentáře konfrontovány s idejemi jejich teoretických i životních protivníků i soukmenovců, přičemž hořkosmutně a nevyhnutně vše prostupuje i Marxova osamělost v jeho rozporuplně přijímané genialitě a pronikavosti --- Vás na rozdíl od filmu provede jak těmi nejtriumfálnějšími a nejšťastnějšími, tak i těmi nejbolestivějšími a nejkřehčími momenty života klanu Marxových, v nichž se nejryzeji ozkušovala jejich morální i intelektuální integrita, posvěcující je pro jejich celoživotní boj za transformaci nelidského systému ve spravedlivou společnost. *~ () (méně) (více)