Seabiscuit

Tak jsem v poslední době shodou okolností viděl 3 filmy o dostihových koních. Phar Lap, Secretariat a Seabiscuit. A musím říct, že právě Seabiscuit je z nich suveréně nejlepší. Všechny tři snímky popisují osudy skutečných koní a lidí kolem nich a všechny pravděpodobně natočili milovníci těchto zvířat, ale jediný Gary Ross si touto tématikou poradil bez výhrad. Dokázal natočit poutavě nejen osudy jednotlivých postav, ale i scény z dostihů a tak není délka filmu vůbec ku škodě. Dávám plný počet, protože v rámci subžánru se jedná o tu nejlepší záležitost. (19.04.2011)

V rámci žánru sportovních filmů určitě jeden z vrcholů. Už několikrát omleté téma o outsiderovi, který se dokázal vypracovat až na úplný vrchol je zde podáno jedinečným způsobem, nebude vám vadit ani ta spousta klišé sportovních filmů. Protože scénář je opravdu dobrý a všichny hlavní postavy jsou nejen skvěle ztvárněny vynikajícími herci, ale především jsou dobře psychlogicky vykresleny. Stejně tak hudba, kamera a celkový look filmu je velice pěkný. (07.03.2005)

Je to moc roztomilá pohádka o nezdolnosti a několikanásobném vzestupu po drtivém pádu, dokonce i s mírnou vzdělávací linkou o hospodářské krizi. Máme tu koně v běhu a vítězství outsidera, další provedení obíbené variace na Popelku. Příběh je jednoduchý a čistý, scenárista osekal četné podstatné odbočky a zjednodušil linii historky, která ve skutečném životě byla mnohem spletitější a mnohoznačnější a neměla zdaleka tolik pohádkových motivů. Právě proto tento starosvětský film působí hřejivě jako hrníček kakaa s mísou koláčků. SHRNUTÍ: Největší vítězství není vždy vyhrávat, ale prohrát, zvednout se a pak teprve zvítězit. (08.07.2022)

Mořská sušenka? Divny jméno pro koňa. Ale lepši než Limp Bizkit. Každopádně je to docela dobrej filmek, kterej mi už 2x v životě stačil a to by mu mohlo stačit. Eee, to je k tomu asi tak všechno... kroměěě: stará hajtra není co bejvala, není co bejvala, není co bejvala, stará hajtra není co bejvala, není co bejvala, není co bejvala... (26.08.2012)

Famózny film ignorujúci klišé, ktorý vôbec nenudí. Brilantné herecké výkony a bravúrne postavy dodávajú tomuto excelentnému a originálnemu príbehu šmrnc. Príbeh koňa ako nebol načrtnutý nikdy. Plný emócií a napätia ... no dobre, dobre - a teraz seriózne. Moje znalosti o koňoch sa obmedzujú na pojmy: kôň, stajňa, dostihy, džokej a disk-džokej. Kone idú totálne mimo mňa a vtedy keď chcel režisér vyvolať pocity nadšenia z koňa, ja som iba znudene čumel na TV. Vtedy keď na obrazovke prebehol famózny kôň, pre mňa to bol iba kôň. Kiežby len to! Seabiscuit je oscarovka - a to čo si pod tým predstavíte vy, je len na vás. Pre mňa je to film podľa obohraných klišé a plný sentimentu pre 80 ročných akademikov. Kde už v úvode je jasné, ako sa to skončí a záverečný famózny beh dvoch kripľov (koňa a džokeja) u mňa vyznel smiešne. Absolútna impotencia vyvolať nejaké pocity - dostihy neboli vôbec napínavé. Jediná inovácia je asi tak charakter postáv. Bežne tam býva zlý majiteľ koňa, zlý súper-najlepší džokej. Tu je to inak - všetci sú strašne idealizovaní. Ach jaj - ďalší sentimentálny oscarový blábol, na ktorý sa síce dá pozerať, ale druhých 141 minút života mu už asi neobetujem. (24.09.2006)