Řím, otevřené město

Patrně to bude tím, že se film natáčel ještě během války a v dosti improvizovaných podmínkách, nicméně jako divákovi mi na tomhle filmu vadí různé technické chyby, jako třeba podivně rozostřené záběry, nebo často divně zmatený střih, který by dnes asi mnoho ocenění neposbíral. Jiné skvosty světové kinematografie, často ještě mnohem starší, dokazují, že už v té době se dal rozhodně udělat technicky zručný film. Italský neorealismus raději přenechám Zlodějům kol. 6/10 (05.03.2014)

Celý děj vyspoilerovaný v "oficiálním textu distributora"? We are not amused.. Jinak slušný film, některé scény jsou vážně napínavé, ale občas je to trochu uspávací (snad si teď o mně nikdo nemyslí bůhvíjakej jsem ignorant:) Když divák ví, jak se bude děj vyvíjet (teda jak dopadne), tak je veškeré budování napětí v první polovině k ničemu. A hlavní deviza filmu, tedy fakt, že se jedná o příběh založený na skutečných událostech a natočený v roce 45 kompletně v lokacích, pro mě není dostačující argument k vyššímu hodnocení. Je tedy pravda, že snímek působí neuvěřitelně autenticky, až dokumentaristicky. Jenže se mi zdá, že například toho prostředí dostatečně nevyužívá. Celkově mě to neuchvátilo. Hlavně teda první půlka, druhá mi přišla zajímavější, závěr mě dokonce docela i potěšil, ačkoliv kdybych nevěděl, co se stane, bylo by to samozřejmě mnohem lepší. A kdybych to natáčel já HAHA:), tak bych se zaměřil ještě i na další jen nastíněné aspekty, například víc na postavu Mariny... řekl bych, že ten scénář mohl být vypilovanější, kdyby snímek nevznikal tak narychlo a za polních podmínek. (A vím, že se na něm podílel Fellini). Chyba bude asi také ve mně, protože jsem čekal něco mnohem víc přelomového. Řekl bych, že na druhé zhlédnutí bude zážitek lepší. (16.09.2009)

na to, ze som dieta modernej kinematografie, tak taketo kusky ma dokazu potesit....v centre diania je don pietro, kt. nie je ziaden zivot lahostajny ci uz je je to fasista alebo partyzani a je hrdinom rima...velmi pekne je stavany dej, rozdeleny do dvoch casti...v prvej prevlada skor taka psychologizacia postav, zoznamovanie, a v druhej to uz graduje ako sa patri...no a koniec ma dostal...take vyvrcholenie by som necakal...co viac? cekuj program stv2 ci ct2 a davaj ho pred TV... (31.05.2007)

Neorealismus v té nejčistší podobě... Žádní umělí hrdinové a vykonstruovaná zápletka, nýbrž syrová realita bez příkras. Rossellini ukazuje životní osudy prostých lidí, jejich nezlomnou vůli a touhu po svobodě. Téma se sice úzce dotýká konkrétních lidí v konkrétním městě, ale je všeobecně platné a kdyby v názvu filmu nebyl uveden Řím, mohl se dost dobře děj odehrávat v protektorátní Praze nebo někde jinde... Snímek obsahuje řadu silných momentů (mj. smrt Piny před očima jejího syna, mučení zatčených, poprava kněze) a vlastně strhne divákovu pozornost od počáteční gestapácké prohlídky až po závěrečnou exekuci Dona Pietra. Anna Magnani v roli Piny podává úžasný výkon. (19.05.2006)

Lačníc po filmovém vzdělání, jsem vzal s povděkem cyklus věnovaný italskému neorealismu a jeho představiteli z největších- Roberto Rossellinimu. Ve své naivitě jsem dlouho doufal ve skutečnost, kdy by rok vzniku mohl být nejsilnější devizou filmu, nikoliv aspektem, jenž v konečném resumé výrazně sráží celkové hodnocení. Viděl jsem tu horší variantu. Bohužel. Na to, do jaké míry je snímek všeobecně považován za „klíčový film“ již zmiňovaného období, se bojím, že divácká obec, jež si skrz dílo upřímně potřese s Rossellinim rukou, bude nevelká. Ale už jen za tu odvážnou dobu vzniku bych byl rád, kdybych se zmýlil. Ty tři hvězdičky nedokumentují moje rozčarování adekvátně, spíš vhodně ilustrují smířlivou akceptaci jedné další klasiky. (19.05.2006)