Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho

Především bych ráda vypíchla dobovou atmosféru, která se tvůrcům do filmu povedla dostat. Dále mě zaujala nesmírně lidsky působící obyčejnost příběhu finského boxera Olliho Mäkiho. To vše ve spojení se střízlivými hereckými výkony dělá snímek velice uvěřitelným. Prostě mám po jeho zhlédnutí pocit, že se to tak nějak opravdu stalo, což o převážné většině filmů z boxerského prostředí rozhodně říct nemůžu. Hrozně sympatické mi také přišlo, že Olli Mäki v den D upřednostnil svou lásku k milované ženě před úspěchem a slávou. (75%) (07.10.2020)

Nepřislazený, skromný příběh, kterému černobílé provedení přidává na věrohodnosti. Možná není ani tak o boxu, spíše o hledání osobního štěstí. Je tam jemný humor, kouzelná civilnost a něco, co ve mě rezonuje. Film se přesně trefil do mého vkusu, jak se dají točit filmy, proto nejvyšší hodnocení... Na závěr se nabízí otázka, jaké asi budou ty ostatní Olliho dny, když takto vypadal ten nejšťastnější :-) (27.02.2019)

51. KVIFF - Po tomhle filmu mám skoro pocit, jak kdyby byli Finové v šedesátých letech úplně jiní, než je tomu dnes. Ale také je dost možné, že na ně v tom období, kdy se odehrává tento film, působil polární den. Všichni totiž byli komunikativní, otevření, vstřícní a sem tam i lehce sarkasticky vtipní. Tudíž všechno možné, jen ne dostatečně finští. Nicméně u tohoto filmu musím pochválit, že se snaží boxerské drama vyprávět naprosto obyčejně, a tak, jak to pravděpodobně opravdu bylo. Takže žádné přehnané americké příběhové výpady, ale prostý příběh Olliho Mäkiho, který chvíli ve svém životě tápal, než pochopil, co je jeho opravdové štěstí. Bohužel ona černobílost ve mně vyvolávala efekt spánku a tak jsem se chvílemi slušně nudil. Závěr filmu pak krásně ukázal to, proč jsou evropské filmy tak opravdové. Opravdovější boxerský příběh aby divák pohledal. (04.07.2016)

SUOMI prišli s pozoruhodným experimentom, o skôr amatérskom, ako profesionálnom BOXEROVI v ľahkej váhe, ktorý vyzve amerického černošského šampióna Daveyho Moora, aby si to rozdali vo férovke na zaplnenom helsinskom futbalovom štadióne, alebo by som to nazval : „O čosi chudobnejší fínsky príbuzný legendárneho Rockyho” ... Ako pekár z Kokkoly, Olli Mäki, prišiel v 60. rokoch do hlavného mesta, Helsínk, zo svojej obce, a začal si plniť sen poctivým trénovaním, zároveň sa na neho zamerali filmári, ktorí o ňom nakrúcajú dokument, a tak tu mám film o filme, alebo trebárs športovec a jeho extrémne sympatická priateľka Raija, a akási životná kríza medzi nimi dvomi, do toho sa ešte mieša jeho agent Elis Ask, ktorý mu komanduje život a diktuje mu, čo a ako má robiť, správať... + by som doplnil samé fotenia, večere, čiže očakáva sa veľká udalosť, kladú sa na neho nesmierne nároky, a začína si poriadne uvedomovať, že mu to všetko prerastá cez hlavu, nezvláda to. Film som si najviac užíval práve vtedy, keď som videl boxerovú lásku, v podaní peknej herečky Oony Airoly. Samotné prevedenie je nadštandardné, aj preto, že sa režisér rozhodol pre čiernobiely, ULTRA krásny digitálny kontrastný OBRAZ, ktorý zaraďujem, na druhé miesto, vedľa Raije, a tretie miesto získava ? Kto iný, ako Olli Mäki ! Zaujímavý výkon Jarkka Lahtiho. A viete, ktorý je najšťastnejší deň v živote Olliho Mäkiho ? Ja už to viem, ale musel som tomu venovať 90 minút, aby som to zistil, a určite to stálo za to ! Taký atypický film, ktorý som si do cela užil, až na niekoľko scén... (11.03.2017)

Velmi příjemný, skromný film o stejně naladěném, lidsky sympatickém pekaři a mistrovi světa v lehké váze, jenž si tuto svou prozatímní nálepku veze s sebou do Helsinek na svůj nejšťastnější den v životě, kterým je nepochybně 17. srpen ´62. Nikdy na něj nezapomene, v ten den se rozhodl, a šel do toho, jo...také absolvoval několikaminutový boxerský zápas. Vynikající režie, herectví i krásný romantický příběh o naplnění svých životních cílů. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (09.05.2017)