Režie:
Juho KuosmanenKamera:
Jani-Petteri PassiHrají:
Jarkko Lahti, Oona Airola, Eero Milonoff, Joanna Haartti, Esko Barquero, Elma Milonoff, Leimu Leisti, Hilma Milonoff, Olli Rahkonen, Joonas Saartamo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Léto 1962. Olli Mäki je velkou nadějí finského boxu a právě se chystá na životní zápas o titul mistra světa. Z poklidného venkova se dostává do víru velkoměsta, kde je vystaven tlaku médií, trenérů a sponzorů. Skromný Olli má na dosah všechnu slávu a bohatství a snaží se dělat to, co se od něj očekává. Je v tom ale jeden háček – Olli se totiž zamiloval do Raiji, dívky ze své rodné vesnice. (Aerofilms)
(více)Videa (5)
Recenze (50)
Především bych ráda vypíchla dobovou atmosféru, která se tvůrcům do filmu povedla dostat. Dále mě zaujala nesmírně lidsky působící obyčejnost příběhu finského boxera Olliho Mäkiho. To vše ve spojení se střízlivými hereckými výkony dělá snímek velice uvěřitelným. Prostě mám po jeho zhlédnutí pocit, že se to tak nějak opravdu stalo, což o převážné většině filmů z boxerského prostředí rozhodně říct nemůžu. Hrozně sympatické mi také přišlo, že Olli Mäki v den D upřednostnil svou lásku k milované ženě před úspěchem a slávou. (75%) ()
Nepřislazený, skromný příběh, kterému černobílé provedení přidává na věrohodnosti. Možná není ani tak o boxu, spíše o hledání osobního štěstí. Je tam jemný humor, kouzelná civilnost a něco, co ve mě rezonuje. Film se přesně trefil do mého vkusu, jak se dají točit filmy, proto nejvyšší hodnocení... Na závěr se nabízí otázka, jaké asi budou ty ostatní Olliho dny, když takto vypadal ten nejšťastnější :-) ()
51. KVIFF - Po tomhle filmu mám skoro pocit, jak kdyby byli Finové v šedesátých letech úplně jiní, než je tomu dnes. Ale také je dost možné, že na ně v tom období, kdy se odehrává tento film, působil polární den. Všichni totiž byli komunikativní, otevření, vstřícní a sem tam i lehce sarkasticky vtipní. Tudíž všechno možné, jen ne dostatečně finští. Nicméně u tohoto filmu musím pochválit, že se snaží boxerské drama vyprávět naprosto obyčejně, a tak, jak to pravděpodobně opravdu bylo. Takže žádné přehnané americké příběhové výpady, ale prostý příběh Olliho Mäkiho, který chvíli ve svém životě tápal, než pochopil, co je jeho opravdové štěstí. Bohužel ona černobílost ve mně vyvolávala efekt spánku a tak jsem se chvílemi slušně nudil. Závěr filmu pak krásně ukázal to, proč jsou evropské filmy tak opravdové. Opravdovější boxerský příběh aby divák pohledal. ()
Konec boskovického festivalu 2017. Neděle. Ráno film, Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho. Finský film o boxerovi z 60. let mě nepřilákal ani tak svým námětem jako tím, že Oli (skutečná postava) pocházel z Kokkoly. Tak, jak měl Rocky přezdívku "italský hřebec", tak se Olimu říkalo "pekař z Kokkoly". No a právě v Kokkole jsem před pár lety byl na 14 dní na návštěvě. A upřímně jsem si nedokázal moc představit, jak by se tam dal natočit film. 99% katastrální výměry toho města tvoří les. A taky že jo, úvod filmu se odehrává v lese (asi málokterý divák pochopí, že to je ta Kokkola). Film je černobílý, ale tak strašně nenáročný, že se k nedělnímu dopoledni a jako rozloučení s pohodovým festivalem náramně hodil. Děj by tak tak vydal na kratší povídku, nebo sloupek v novinách, z finské přírody nevidíme nic, protože černobílá kamera snímá málo a navíc v noci. Nic pořádného nevidíme ani z Helsinek, žádné vybíhání schodů k helsinské katedrále á la Rocky se nekoná, běhá se dokolečka po pláži. "Pointa" celého příběhu z filmu trčí jako sláma z bot, tvůrci ji do diváka ostatně tlačí hned v názvu filmu. No a co, že je to vlastně o ničem? V boskovickém kině mají pohodlné sedačky... ()
Priaznivci boxu všetkých krajín spojte sa a choďte o kina. Olli Maki nie je žiaden filmový zázrak, nie je to žiaden art plný symbolov a metafor a nemá ani takého kontroverzného hrdinu, ako bol Tony La Motta. Nie je to ani sociálna dráma z Fínska 60. rokov, nedočkáte sa ani dramatických a emocionálnych scén. Na záporáka zabudnite a na napínavý boxerský zápas tiež. Napriek všetkému a vďaka všednosti mám ale z filmu veľmi dobrý pocit, asi je to aj tým, že mám športové filmy rád. Proste v zdravom tele zdravý duch, ukončím komentár podobne, ako som začal, budovateľským citátom. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (12)
- Olli Mäki, na motívy ktorého bol film natočený, sa nechal počuť, že ho videl so svojou ženou dovedna deväťkrát. (classic)
- Film doma vo Fínsku nesie názov Smejúci sa muž. (classic)
- Skutečný Olli se do filmu kvůli pokročilému stádiu Alzheimerovy choroby příliš nezapojil; scénář však měla k dispozici Olliho žena. [zdroj: E15] (hippyman)
Reklama