Ohnivé ulice

Je to skvelej osmdesatkovej produkt. Pokud jste mladi duchem, zvladnete par nijakejch pisni a par docela dobrejch, chcete videt gangy a holky a lasku a hrdinu a tak dal, tady je vsecko. Plus spickovej osmdesatkovej destivo-neonovej vizual. Co mi nesedelo byla hlavni postava zpevacky, ktera mela bejt jako strasne dobra, uspesna a strasne FF, ale ani jedno z toho me nepresvedcilo. Kdyz byla nejaka nudna pisen, byla to od ni a hezci holky tam taky byly. Treba Deborah Van Valkenburgh. Ale jinak spokojenost velika. V ramci zanru. P.S.: a nejvtipnejsi postavu hrala Amy Madigan. PPS: a jeste bych vypichnul tanecnici Marine Jahan, ta byla teda zvlastni... (12.10.2023)

Mělo to něco do sebe. I když jsem xkrát během sledování měla cukání film vypnout (staré, gangy, potyčky, téma tuctové, jen aby bylo o čem hrát), ale pak mi to přišlo natolik klasické a stylové (místy hraničící s parodií), navíc se slušnou hudební stránkou, že jsem to dorazila do konce a docela jsem si to užila, včetně mladičkého hejkovského Willema Dafoe. (09.06.2012)

Děj je ultra mega jednoduchej, dal by se shrnout v pár větách. A i k hercům bych měl dost výhrad: Michael Paré se může snažit jak chce, ale žádnej akční hrdina to prostě není. Diane Laneovej jsem taky ani na chvíli neuvěřil, že je popová hvězda. Rick Morranis asi měl bejt otravnej/vtipnej, bohužel je jen otravnej. A Amy Madiganová ze sebe dělá mužatku, navíc je šeredná, tudíž nesympatická. Jenže film obsahuje osmdesátkovou atmosféru, je přímo její esencí. To je obrovskej klad, vzhledem k tomu, že mám pro akční filmy z osmdesátejch let slabost. Tehdá prostě amíci uměli dělat trashový filmy. I přes řiďoučkej děj plnej nelogičností mě tohle nefalšovaný béčko uteklo jako voda. Jen mě hodně štve, že jsem to neviděl někdy na začátku devadesátých let, to by pro mě teď byl kult jak sviňa. Úvodní a závěrečná písnička nemá chybu. (18.06.2010)

Král osmdesátkové stylizace Walter Hill v jednom ze svých nejhravějších filmů. Streets of Fire mají ve Státech kultovní status a potvrzují nástup MTV generace, kde se jede hlavně na efekt. Hill se s dějem nesere a užívá si volnosti, kterou dostal od producentů Joela Silvera a Lawrence Gordona, užijeme si vybuchujících motorek (!), pěstí, prkených herců (a hlavně dialogů - Rick Moranis v jedné ze svých nejlepších rolí), ďábelského záporáka a spousty rock'n'rollu. Pokud nebude Ulice brát příliš vážně, je tady potenciál na nové GP. 75 % (06.05.2013)

Odborník na přímočaré akční filmy Walter Hill natočil, no, přímočarý akční film. Tentokrát rokenrolový western z jakéhosi neurčitého bezčasí, v jehož výpravě se potkávají různé dekády americké kultury od let dvacátých po zhruba sedmdesátá, trochu podobně jako dříve ve Warriors. Příběh lze shrnout jednou větou a na hodinu a půl se ho podařilo natáhnout nejspíš jenom díky hudebním číslům, která jsou ale super. Hill scenárista si tentokrát nepotrpí na klasické dialogy, ale nechává postavy, aby na sebe mluvily vlastně jen drsnými hláškami, Hill režisér na nic nečeká a jakmile je to možné, už nechá někoho někým tlouct nebo po někom střílet. Je to prosté, ale je to zábava. Jedinou skvrnou na kráse je bohužel Michael Paré, který se na hlavního drsňáka zoufale nehodí. (17.04.2021)