Muž v ohni

Tony Scott to má těžké. Byl, je a vždy bude zastíněn svým bratrem, který, řekněme si to upřímně, je fakt lepší. A tak se Tony pořád hledá. To samé jde říct i o tomto filmu. Tohle je totiž dokonalý videoklip, který se snaží vyprávět originální příběh. Ale jak moc je to originální, když všechny trumfy filmu odhadnete minimálně 10 minut předem? Navíc jsem si už dlouho nepřál, aby film byl kratší. Protože už hodně dlouho mi dvě a půl hodiny neutekly tak pomalu (to znamená, že jsem se často nudil.) Nicméně, musím se zde veřejně omluvit někomu, o kom jsem si myslel, že z ní nebude nikdy dobrá herečka - ano, řeč je o Dakotě Fanning. Jak jsem ji nemohl vystát v Válce světů, tak tady jsem žasl, co ta malá uječená holka dovede. Takže ano, pokud neskončí na drogách, nebo si jinak nepodělá život, tak z ní něco může být. Ve svém žánru je Muž v ohni nadprůměr, kterému by pomohlo, kdyby byl tak o půl hodinu kratší. (18.02.2010)

Přijde mi, že tento film nikam nepatří. Nejdříve se příběh rozjíždí jako klasické drama, aby se poté přiblížil akčnímu filmu, na úrovni Komanda. Ony vyzdvihované kamery mi až zas tak vynikající nepřijdou, je to zkrátka styl, který teď frčí. A ty nápisy? Scott se snaží moc a moc uchvátit. Hudba by se hodila někam jinam. Lisu Gerrard a hudbu skupiny Dead can Dance mám rád, ale přece jen se hodila více do Baraky. K hereckým výkonům nemám co dodat, ty byly vesměs výborné. Snad jenom postava Ch. Walkena byla téměř přebytečná. Scéna na v tanečním klubu, mi přijde dost a dost laciná. To že se killer prochází mezi pařícími lidmi jsem viděl už mnohokrát a originálněji použito. (24.05.2005)

V podstatě jsem bavil skvěle, druhá polovina se mi líbila víc než první - líbila se mi ta drsnost. Zatímco v jiných filmech hrdina někomu často jen vyhrožuje, tady se i výhrůžky bez servítek realizují - je znát stejný autor, který má na svědomí podobně drsnou Odplatu s Gibsonem - scénárista Brian Helgeland). Výborný byl Washington, i Dakota Fanning a pár dalších - třeba Walken se mi moc líbil. Hudba je přesná (i když samostatně někdy neposlouchatelná). Jenom ty technické hrátky byly na mě někdy až příliš - kazily napětí a mě prostě rušily. Třeba v Nepříteli státu to různé zoomování a trhavé pohyby kamery mi ještě přišly docela OK, tady jsem s tím ale měl docela problém. (15.06.2005)

„A man can be an artist at anything, food or whatever if you’re good enough at it. Creasy's art is death, and he's about to paint his masterpiece!“ Div jsem neměl po úvodních titulcích pěnu u pusy, ale pak se T.Scott relativně zklidnil a předvedl své umění nejen v oboru epileptických exhibic. Myslím si, že rozvíjení vztahu J.Danielsem zavlažovaného Yojimba Creasyho s Pitou mohl být věnován klidně větší prostor na úkor realizace nemilosrdné, leč místy samoúčelné pomsty ve zbytku filmu. Každopádně good motherfucker Washington jako podstatně militantnější verze Franka Farmera výborný, stejně tak Walken v pro něj dost netypické roli. Nutno podotknout, že "Medvídek Crísíček“ umí s C4 nepěkně podráždit sedinku.. (02.06.2009)

"Odpustit jim může jen Bůh. Zařídím, aby se s ním setkali." Zabil jsem v životě dost málo lidí na to, abych z toho měl trauma. Creasy dopadl hůř. Pije, filozofuje o kulkách mluvících pravdu, dodává spravedlnost místo mexickejch soudů a pouští na svobodu papoušky. Je to prostě sympaťák a mě bavilo projít si s ním cestu za vykoupením. Ta byla svižná a v drobným rozporu s pátým z Desatera Božích přikázání. Nezabiješ prostě Creasymu nešlo, ale já mu to odpouštím a s Bohem si to musí urovnat sám. (31.01.2022)