Režie:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiální text distributora)
(více)Recenze (169)
Chtěl jsem svůj komentář uvodit dávno zlidovělým „Nuda, nuda, šeď, šeď“ s kličkou, že to se o Němém Bobešovi říct nedá, podotknout cosi o bezpříkladném využití filmového střihu a flashbacků na divadle a uzavřít to celé další všelidově známou hláškou „hoďte na něj deku, nebo ho zabiju“. Ale nemělo by to cenu — byl bych asi padesátý v řadě. Takže se omezím na poznámku, že trojka, kterou dávám, nevyjadřuje podobně jako u Salonního coupé můj objektivní postoj, ale pouhou osobní snahu rozlišit pro sebe jednotlivé hry podle toho, které mě bavily nejvíc. Takže doporučuji všem. ()
Tohle bylo moje první setkání s divadelní hrou a musím teda říct, že sem trošku byla zklamaná. Mnohé vsuvky a "okecávky" pro mě byly spíše rušivým elementem a navíc moc dlouhé - u ostatních her mi semináře tak nevadily. Ale tak nebo tak, pobavila sem se, účel to splnilo a přišla sem na chuť onomu absurdnímu humoru, o kterém sem si myslela, že snad ani není. A kdyby sjte mi něco chtěli, sem tam dole s Wassermannem, páč maliny mi už lezou krkem! :) ()
Výborná hra, kterou podtrhují dokonalé retrospektivy! Prostě u Cimrmanů se mi ještě nestalo, abych se kvalitně nepobavil. Tleskám Vám, pane Smojlaku a Svěráku, že jste to opět dokázali a dali jste lidem další skvělou hru, z které je asi nejvíce lidových hlášek ("A je po ptákách, Hoďte přes něj deku, nebo ho zabiju..) ()
Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru saháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Němý Bobeš za další z vrcholů jejich tvůrčích dovedností a na pomyslném piedestálu zastává tato hra stupínek jenom o tři nižší, než nejvyšší.. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (10)
- Původně lékař, který očkuje proti neštovicím do pravé paže, nebyl Petiška z Brandýsa nad Labem, ale Šubrt z Brodu. Petiška se ve hře objevil až po jeho smrti v roce 1980. Ve filmu Nejistá sezóna (1987) má Josef Vondráček, který ve filmu představuje Františka Petišku, jméno František Šubrt, což na původní jméno lékaře v Bobši naráží. (mnaucz)
- V dece, pod kterou je Papoušek, jsou díry, aby představitel Papouška trefil mimo scénu, když má „spadnout za scénou“. Díry tam však vždy nebyly. „To jsme ještě byli na Solidaritě a hrál tu roli Papouška Michal Weigel, syn Jaroslava Weigla. No a když měl jít za scénu, kde ‚jakoby‘ spadne, tak šel směrem k hledišti a spadnul na jednu divačku. Naštěstí se divačce ani Michalovi nic nestalo a publikum se mohlo zbláznit smíchy. Od té doby jsme tam udědaly díry, aby Papoušek trefil mimo scénu a nespadnul tam, kam nemá,“ vzpomíná Jan Kašpar. (mnaucz)
- Genadij Rumlena (Bobeš) v jednom rozhovoru vzpomínal: „V této hře jsem, dá se říct, kariérně rostl. Začínal jsem jako starej Papoušek, pak jsem povýšil na Bobeše. A teď hraju dokonce pana doktora. Vejš už nic není.“ (halkovka)
Reklama