Režie:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiální text distributora)
(více)Recenze (169)
Střídání semináře s hrou způsobuje, že 'Němý Bobeš' má velice slušné tempo. Po 'Aktu' druhá hra, kterou jsem od DJC viděl (11.6.2010) je s odstupem času mnohem záživnější. -Koho to sem čerti nesou? -Až na věky, Mikovče. -Vyšli jsme si se starým papouškem na zmije. (...) Je na malinách. (...) -Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju. (...) Pozorovali jsme srny tři noci a na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak jsou plaché. Například do míst, kde jsme je čekali, vůbec nepřišly. ____ 74% (1971) ()
"Je to neposeda!" Bylo-li by vůbec možné cimrmanovy hry dělit do kategorií Hurych a synové, Parní Mlýny výborné, dobré a slabé, Němý Bobeš by, i přesto, že je to klasická smoljakovsko-svěrákovská sranda vaše značka/naše značka plná neuvěřitelných hlášek, byl někde uprostřed. Od Cimrmana prostě existují lepší, ale i horší hry. Strašně se mi líbil nápad proložit hru jako takovou semináři, již to působí dost humorně a cimrmanův divadelní retrospektivní úlet je fakt úžasný. Vyřizuje Štruncová. ()
Tahle cimrmanovská hra je jiná díky prokládání divadelního kusu semnináři, což je skvělý nápad a oproti klasickému uspořádání her divadla J.C. tak působí kus nebývale svěže. Mám naposlouchanou verzi s trochu jiným obsazením, tak mi třeba L. Smoljak jako Wasserman moc neseděl. Ale jinak super, hodně si zde užijí všichni, kdo nemusí práci Prof. Fiedlera z Vídně - důkazů, že je to naprostý diletant, zde předložili tuzemští specialisté dostatek. ()
Mé první setkání s Němým Bobšem bylo celkem fajn, ale do úplné špičky Cimrmanovy tvorby bych tuto hru určitě nezařadil. Bylo zde pár opravdu povedených momentů - chytrých i vtipných, ale jako celek na mě hra příliš nezapůsobila. Děj byl celkem o ničem, seminář doprovázející hru průběžně patří k těm slabším. Samozřejmě spoustu toho zachránil inteligentní humor, jak je u Cimrmanových děl zvykem, ale na víc jak 3 hvězdičky mi to nestačí. (HD TVrip) ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (10)
- V dece, pod kterou je Papoušek, jsou díry, aby představitel Papouška trefil mimo scénu, když má „spadnout za scénou“. Díry tam však vždy nebyly. „To jsme ještě byli na Solidaritě a hrál tu roli Papouška Michal Weigel, syn Jaroslava Weigla. No a když měl jít za scénu, kde ‚jakoby‘ spadne, tak šel směrem k hledišti a spadnul na jednu divačku. Naštěstí se divačce ani Michalovi nic nestalo a publikum se mohlo zbláznit smíchy. Od té doby jsme tam udědaly díry, aby Papoušek trefil mimo scénu a nespadnul tam, kam nemá,“ vzpomíná Jan Kašpar. (mnaucz)
- Jan Kašpar měl roli Papouška ze všech svých rolích nejraději. (mnaucz)
- Název hry je parodií na slavnou knihu pro děti od J. V. Plevy „Malý Bobeš“. (mnaucz)
Reklama