Němý Bobeš aneb Český Tarzan

"Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím. Pan Živný nebyl schopen udržeti své potácení v mezích jeviště a co chvíli nám zmizel v kulisách. Jeho „Kuš!“, kterým se obracel do nápovědní budky, ostane v mé paměti provždycky. " Bořivoj Penc zde prožije svou hvězdou chvilku při referátu. Pokud jde o obsah představení tentokráte probíhá analýza hry Němý Bobeš, takže se nějakého uceleného děje divák nedočká. 80% (06.04.2021)

Chtěl jsem svůj komentář uvodit dávno zlidovělým „Nuda, nuda, šeď, šeď“ s kličkou, že to se o Němém Bobešovi říct nedá, podotknout cosi o bezpříkladném využití filmového střihu a flashbacků na divadle a uzavřít to celé další všelidově známou hláškou „hoďte na něj deku, nebo ho zabiju“. Ale nemělo by to cenu — byl bych asi padesátý v řadě. Takže se omezím na poznámku, že trojka, kterou dávám, nevyjadřuje podobně jako u Salonního coupé můj objektivní postoj, ale pouhou osobní snahu rozlišit pro sebe jednotlivé hry podle toho, které mě bavily nejvíc. Takže doporučuji všem. (06.08.2011)

-„Ten chlapec je němý, vychovaly ho srny“ -„Inu, vysoká…“ Atypicky pojatá hra, která je zároveň dokumentací vlastní rekonstrukce. Struktura jejího vyprávění není nepodobná 21 gramům a podobným kouskům, roztomilé jsou mnohé flashbacky typu „maminka mi vždycky říkala…“ zatáhnutí opony, roztáhnutí opony - na jevišti stojí jiná postava, pravděpodobně maminka dotyčného, která pronese jedinou větu – zatáhnutí opony, roztáhnutí opony – původní scéna pokračuje tam, kde skončila. Zcela chybí úvodní přednáška, tou je v podstatě prostoupena celá hra. Potěší citace údajné dobové kritiky Jana Nerudy, potěší množství nezapomenutelných scének, např. z filmu Nejasná sezóna dobře známá se starým papouškem („A je po ptákách“). Němý Bobeš, stejně jako ostatní hry Cimrmanů, úmyslně připomíná amatérský počin a vlastně jím je a je to tak dobře. Takhle se sice můžeme domnívat, že verze profesora Fiedlera z Vídně byla nakonec přeci jen věrnější předloze, ale byla i vtipnější? Těžko. „Což je pár kilometrů – přesněji dva“ 80% (24.06.2007)

Opět hromada superkomických scén a vět. Baron sedí u stolu v nepohodlné pozici s injekční stříkačkou v žíle, vedle doktor a farář - "však moje maminka vždycky říkávala"...opona, všichni rychle přesouvají věci jako o život, opona pryč...a maminka řekne jedinou větu!!!...opona a vše se zase vrací ke scéně s injekční stříkačkou. To se musí vidět. Podobná věc, kdy tenhle geniální kolektiv mučí sám sebe, se objevuje ve hře Dlouhý, široký a krátkozraký. Je to scéna, ve které Miloň Čepelka rozpráví se svým bratrem drsoňěm a naběhá přitom desítky a desítky metrů. "Dítě! V duchu mě napadají slova našeho básníka Šilera, v překladu vašeho básníka vrchlického". U Cimrmanů nevím jakým způsobem hodnotit, kdybych rozebíral humor, vydalo by to na hodně Ačtverek, když napíšu geniální, je to málo, tak musím prostě citovat. Cimrman lékař - "Zácpa, ta se tehdy léčila směsí řepíku, pampelišky, zeměžluči a hořce. Cimrmanovi stačil na zácpu Rozrazil". "Pekně nám to dnes připaluje Hurych a synové parní mlýny!" 95% (28.10.2010)

Hodně lidí asi zklamu, ale český fenomén Jaroslav Cimrman mě zcela míjí a jako nestraník musím říct, že to zas až taková sranda a zábava není. Samozřejmě scénář pánů Svěrák + Smoljak je velmi originální a v lecčems i nadčasový, ale prostě to tak nějak není ono. Jsou tam originální a vtipný hlášky, ale stejně tak i hluchá místa. Za mě osobně jen 35% (13.04.2016)