Blok 99

|75%| Rozhodně o dost lepší než uživateli zmiňovaný Shot Caller. Zde bylo alespoň vše uvěřitelné. Vince Vaughn zahrál svojí roli drsňáka perfektně. ½ se dost táhne, ale i tak mě to docela bavilo, mělo to prostě svůj styl. Druhá 2/2 už byla svižnější. Scény, kdy Vaughn nekompromisně likvidoval své protivníky, byly úchvatné. Reálně natočeny a to do hlubokých detailů viz vyražené čelisti nebo ukopaná hlava. Určitě by se dalo vylepšovat. Bylo to takové moc přímočaré bez nějakého napětí či pointy. Hlavně bych to tak o 20 minut zkrátil. Jinak si ale nemůžu stěžovat. Byla to hustá řežba. Obdobný snímek Shot Caller mi přišel takový moc umělý a nereálný. Takže tak, solidní 4*. (31.10.2017)

De facto Bronson na americký způsob. Extraordinární, bez nějakých uměleckých ambicí a s kouzelně béčkovou motivací hlavního hrdiny. Zahlerův další uvědomělý grindhouse potvrdil, že autor umí napsat výživné dialogy a iluzorní filmové násilí přeměňuje minimálním počtem střihů na intenzivní krutost, od které nemůžete odtrhnout oči. Je pravda, že s příjezdem do šatlavy Dona Johnsona odchází příběh poněkud do prdele, ale když děláte z dozorců a vězňů holky z porcelánu, nemůžete myslet na Pulitzerovu cenu za literaturu.. Vince Vaughna jsem měl za týpka, který jen šaškuje se Stillerem a Wilsonem, ale jako cílevědomý táta Koala si u mě vydobyl patřičný respekt.. (24.10.2017)

Hype všude kolem je pozoruhodný - to stačí když je obyčejný lacině brutální exploitation natočený trochu pomaleji a s dobrým hercem v hlavní roli, a rázem je z toho film roku? Protože nic jiného než obyčejný exploitation to není - béčkově přiblblý příběh, pár mizerně udělaných latexových masek ze kterých cáká umělá krev, nulový rozpočet, totální kašlání na logiku čehokoli, a žádné ambice. Vince Vaughn je výborný herec a i tahle netypická role mlčenlivého gangstera, co se při bitkách změní na Hulka, mu výborně sedí... ale tím výčet toho co je na tomto utahaném filmu zajímavého končí. Meh. 5/10 (16.04.2018)

Zahler umí psát; a to scénáře i knihy. Proto je zarážející, že tentokrát ho tolik zrazuje právě psaní. Zatímco první polovina (a speciálně pak prolog) si dává načas opodstatněně, aby dodala pořádné maso motivacím a pod povrchem bujícím běsům Bradleyho "Hulk" Thomase, tak druhá od vstupu do systému to celé zazdí. Postavy jsou v ní ploché až nechtěně směšné, akce je pomálu (což špatně není) a je až neumětelsky pomalá (což špatně je), děj pak absentuje zcela, lokace věznic jsou pak přesvědčivé asi jako předvolební sliby. Místo přímočaré údernosti (zúročující důsledně budované Bradleyho motivace) se začne sázet na až absurdní u-t-a-h-a-n-o-s-t. Nikoli však stylovou, která by budovala tenzi ticha před bouří či se věnovala postavám, ale nadbytečnou, kdy mělo skončit pěkných pár desítek minut ve střižně. A o co více je Vaughn v úvodní civilní "d'onofriovské" poloze respekt budící, o to méně mu to sedne v následné muklovské poloze mlátičky jedoucí v napřesdržkuvšem módu Michaela "Bronsona" Petersona. Prostě tuctový grindhouse, kterému hraje do karet, že tu dlouho žádný seriózně míněný nebyl. (15.10.2017)

Unikátní film bez kompromisů, u něhož nevím, k jakému jinému snímku bych ho /atmosférou/vyzněním/feelingem přirovnal. To se v časech dnešní kinematografie moc často nestává. Hlavní postava vypadá jako "trumpovský redneck", fór je v tom, že když od něj v úvodu čekáte chování, které by předsudečně odpovídalo jeho vizáži, nedočkáte se, poněvadž vás překvapí tím, že je v něm víc, mnohem víc. Druhý fór je v tom, že se i přesto jím činěného násilí nakonec dočkáte. A to v takové míře a tak zvláštně podaného, že má skoro až transcendentální účinek. Ono to totiž vypadá nefilmově. Celý snímek má relativně ošklivou kameru (digitální barvy, nepříjemné a nezvyklé úhly), při bojových scénách se skoro nestříhá a nezřídka jsou snímány nepřirozeně velké celky, gore rovněž vypadá jinak než v jiných filmech. Ale jako - já skutečnou rozšlapanou lebku nikdy v životě neviděl - a to, že tedy vypadala jinak, než v miliardě jiných filmů, mi dávalo pocit, že ji možná poprvé vidím... Spíš než film mi tedy Brawl in Cell Block 99 připomínal velice realistický sen, který se čím dál víc mění na noční můru, do které se člověk noří hlouš a hloubš. Každopádně jeden z filmů roku. (14.10.2017)