Kill Bill

Pět hvězd je opravdu málo...."Kill Bill" je jako sen...napůl noční můra, napůl zenová báseň. Od úvodní sekvence, jejíž údernost žádný film co znám nepřekonal, po neskutečně poetické finále - souboj s O-Ren Ishii. Ve chvíli kdy Nevěsta po strašlivém masakru otevírá dveře do nádherné japonské zahrady, sevře se vám srdce. A zůstane tak po celou dobu konfrontace dvou žen a jejich mečů...Vlastně jsem se vyjádřil špatně, srdce jsem měl sevřené od začátku do úplného konce, v každém okamžiku jinak, ale bylo to tam..."Kill Bill" nepůsobí jenom v jednotlivostech, zařezává se vám pod kůži jakožto celek. Tím vším chci říct jednu věc - Quentin Tarantino je umělec a nikdo mi to nevyvrátí... "Bang bang, he shot me down, bang bang, I hit the ground." (13.10.2003)

Kill Bill je určitě nejslabším filmem Quentina Tarantina. Bez diskuze zůstává, že je to bravurně natočená americká variace na kung-fu filmy, efekty a trikové scény jsou dotaženy do dokonalosti, ocenit se dá i dobře zvolená hudební složka filmu, ale pak už výčet kvalit tohoto díla končí. O kvalitách herectví se nedá příliš hovořit, když není co hrát a většina scén se soustředí jen na akci, nějaké hlubší myšlenky se nedočkáme, vždyť je to nepokrytě proklamovaný brak, umělecké ambice žádné, jen dobře zvládnutá filmařina... Ale stačí to? Zvláště když jsme u Tarantina zvyklí na novátorské postupy, vytváření či redefinování filmových žánrů, mistrnou práci s herci a scénáře, které posouvají měřítko z brakové četby na zfilmované dílo s uměleckou úrovní. Kde jsou ty skvělé filmové hlášky, které překročily hranice svého mateřského filmu a na celém světě vstoupily do řeči diváků jeho filmů? Ano, jsou tu jistě vizuálně nádherné obrazy, ale ty dnes umí (skoro) každý, (pseudo)symbolika asijských bojových umění a mystérium podivného východního příběhu o ženě (sic bělošce), již zaživa pohřbili a ona přeživšíc se začne mstít a sama samotinká v rámci krevní msty pobije armádu nepřátel. Jsou tu také výborné animované sekvence, které v duchu japonských filmů manga vyprávějí ty nejnaturalističtější sekvence filmu, které by natočeny klasickou kamerou zvedly hranici přístupnosti někam nad třicet let věku diváka:-) Pohříchu ale musím konstatovat, že tyhle kratičké mangy jsou mnohem lepší než hraný zbytek filmu. A to, i přes potoky až řeky krve, nudného a zbytečného filmu... PS: Jediná zajímavost je snad ta, že Tarantino téměř kompletně vykradl syžet francouzské filmové klasiky Nevěsta byla v černém... (22.01.2007)

PERFEKTNÁ hudba!!! Presne podla môjho gusta. Dotvára skoro každú jednu scénu a kamera, obrazy sú tak hravé a tak filmové. Častokrát mi to pripomenulo Vtedy na Západe. Je v tom obrovské množstvo nápadov (animovaná pasáž, akčné scény...). Na filme vidieť, že sa to jednoducho točilo s láskou a nadšením. Nepamatám si už však z toho ani jednu dialógovú scénu (asi najvačšia slabosť filmu) a mám pred sebou len hudbu a obrazy. Uvidím aká bude dvojka. Zatiaľ pre vol. 1 dávam 4*. (13.08.2011)

Rozhodne to neni nejlepsi akcni film, jak prohlasil Quentin Tarantino, navic bych ho ciste za akcni urcite neoznacil, ale presto to je vyborna zabava. Sice se tady toho nedozvime moc o postavach a vetsinu filmu zabiraj souboje, ale vubec to nevadi. I kdyz je souboju fakt hodne, tak nenudi, nepusobi ve filmu nucene a jsou skvele natoceny. A to, ze misty prejdou do cernobila mi taky nevadilo, protoze to aspon pusobilo zajimave a ta cernobila mela zajimavy kontrasty. Co se mi ve filmu libilo nejvic, bylo, ze i kdyz jsou souboje sebekrvavejsi, litaj vsude nohy a hlavy, tak jsou porad brany s humorem a nadhledem. Cemuz taky hodne pomohla skvela Uma Thurman. Taky se mi hodne libila vynikajici kamera, se spoustou zajimavejch zaberu a skvela hudba. A nejoblibenejsi postava? Buck co prisel na "fuck". (24.08.2005)

Jakoby to bylo včera, když jsem v televizi poprvé viděl Kill Billa. Samozřejmě jsem neměl nakoukané všechny ty asijské kousky, kterým Tarantino vzdává hold, takže to pro mě bylo úplně nové a já si vyloženě vychutnával promakané souboje s katanami a vším dalším, což samozřejmě doprovázely hektolitry prolité krve. Zas až takový tvrďák jsem ale nebyl, jelikož z animované dokonalé vložky jsem měl noční můry a tenkrát jsem to prostě nedával. A dnes? Dnes je to stále stejně koukatelná paráda, která sice nepatří mezi mé top tarantinovky, ale moc tvůrců o svých filmech zrovna říct nemůže, že by fanoušci měli v oblibě snad všechny filmy téměř na podobné rovině. (01.05.2018)