Wind River

Dvě slova? Promarněný potenciál. Ze začátku mě ten film ještě zaujal, ale časem se to možná i kvůli tomu ultra pomalému tempu začne neadekvátně vléct. Pak jako by to tvůrci chtěli nastartovat a oživit, tak tam nacpali tu zbytečnou na efekt udělanou přestřelku, která tam byla prostě na sílu a do toho předchozího pojetí se vůbec nehodila ke konci už mě to pak přestalo bavit úplně a v tom takovém nijakém finále které vyznělo úplně do prázdna mi bylo už naprosto fuk jak to celé dopadne. Oceňuji místy příjemně mrazivou atmosféru dokreslenou i studeným a nehostinným prostředím, ale celé je to až příliš nedotažené a zkratkovité. Herecké výkony tomu pak taky trn z paty zrovna nevytrhnou. Renner jenom celou dobu čumí do blba a ta afektovaná pro změnu přehrávající agentka už mě tuplem nebrala. Takže takhle je to na hraně mezi 2 a 3 *, ale když vidím to poněkud neadekvátní hodnocení, tak zaokrouhlím níž. Taková bomba jak tvrdí zdejší znalci to fakt není.45% (05.10.2017)

Jako režisér Taylor Sheridan trochu hledá styl i optimální rytmus vyprávění, jako scenárista (opět) exceluje. Podobně jako v Sicariovi a Hell or High Water vytváří další drsný prostor, který jako by existoval kus mimo naši realitu. A podobně jako v Sicariovi do něj přivádí trochu naivní ženu, která potřebuje průvodce a iniciátory, aby tu přežila. Tzn. ortodoxní zastánce feminismu ve filmu Wind River nezahřeje. Wyoming je tu především prostorem truchlení, zoufalství a mizejících tradic, sněhovým plátnem mizérie a odevzdanosti, krajinou lovců a stopařů, v níž ženy mizí beze stopy. Sheridan do detektivně-thrillerového půdorysu zapouští osobní příběh o smíření, o přijetí světa, v němž "štěstí bydlí ve městech" a lidé mimo něj mají nanejvýš dost času truchlit a propadat beznaději. Jeremy Renner je obdivuhodný, úsporný jako lovící šelma i zranitelný ve chvíli, kdy ztratí stopu. Předvádí nejlepší výkon kariéry, o tom nemám pochyby. Sheridan si pomalu připravuje půdu pro poslední dějství, jehož vrcholem není přestřelka ani drsná retrospektiva, ale poslední dialog, v němž je skryto všechno podstatné. O lidech, kteří žijí na půdě, jež jim byla ukradena, ztrácejí pouto s předky, nemají před sebou vidinu lepší budoucnosti, jen smutek, který je třeba přijmout. Wind River je melancholický film-portrét místa, akčnější žánrová verze Manchester by the Sea. Sheridan píše slova, krajiny i postavy, které se mě hluboce dotýkají. Věčná škoda, že český divák se v distribuci k Wind River nepodívá... (07.07.2017)

Taylor Sheridan není tak dobrý režisér jako Denis Villeneuve, ale naučil se toho od něj hodně. Dobrého (práce s krajinou, prodlužování napětí na hranici snesitelnosti, šokující výbuchy násilí) i špatného („chtěnost“ a zbytečná doslovnost). Vyšetřování zločinu mu slouží především jako prostředek k vytvoření atmosféry zmaru a totální deziluze (jako ve filmech noir, v nichž je odhalení pachatele mnohdy také spíše dílem náhody než výsledkem poskládání jednotlivých indicií) a jako záminka k rozkrytí čehosi shnilého uprostřed jedné komunity. Tedy podobně jako v Top of the Lake nebo Pustině, ovšem na mnohem menší ploše, což nese svou daň v podobě přehnaných scén, které se toho snaží sdělit naráz příliš mnoho (žena sedí v ložnici, pláče a řeže se do ruky, uvidí ji jiná žena, beze slova zavře dveře a odchází). Realistický tón navíc narušují baladické dialogy o zmrzlém pekle a nevymýtitelném zlu (které by mnohem lépe vyzněly na stránkách knihy) a využívání westernových archetypů, posunující drama lidí ukotvených v konkrétní sociální realitě k nadčasovému podobenství o lovcích a predátorech a střetu dvou upadajících kultur. Spojení obou rovin vyprávění by mohlo být hladší, nakládání s ženskou hrdinkou ztracenou mezi muži, kteří mnohem lépe rozumí tomu, co se okolo děje, by nemuselo tolik připomínat Sicaria, a někdy by k řečení toho podstatného možná stačilo, kdyby postavy prostě jen seděly a mlčely, ale katarze, kterou Wind River ve finále přináší, je tak silná, že nepřesvědčivost jednotlivých částí drtivě přebijí. 75% (10.07.2017)

Začínáme... Pěkná krajina, mrtvola ve sněhu, pěkná agentka... Čekám, že se začne dít něco zajímavého... Stále čekám a jsem zvědavý, co se z toho vyklube... Zatím je to takové nemastné, neslané, ale tvůrci si určitě připravují půdu a v závěrečné půlhodince se to rozjede a bude tam taková pointa, co mi naprosto vyrazí dech... Čekám, ale je to pořád stejné, už jim moc času nezbývá... Prásk, prásk, prásk a vypadá to na konec... Cože? Jako vážně už je konec a to má být jako všechno? 50% (26.03.2018)

Takový to, když hned při prvním dialogu víte, že to bude špatenka, ale zkusíte si namluvit, že to bylo třeba jen nechtěné zakopnutí při příliš natěšeném příchodu do místnosti. (Ne)umělá citová ždímačka s dialogy jak od Coelha na odvykačce. Kdybych nebyla líná vstát z postele, během pár pasáží bych si šla preventivně naklepat mozek o futro. Nedík za 2,5*. (14.11.2017)