Ptáci

Další z filmů, které jsem viděla dávno tomu coby dítě... a nebála jsem se;-). Morbidní dětskou duši potěšila vyzobaná očička, ale jinak dítko čekalo o něco víc krve a napětí, dítko se totiž namlsalo výbornou povídkou Daphne du Maurier. Těžko říct, jak by na mě Hitchcockova klasika působila dnes - možná lépe, možná bych se nudila, připouštím však, nijak mě neláká si tuto podívanou zopakovat. To si radši znova přečtu onu parádně atmosférickou povídku. 65% (21.10.2009)

Alfred ve mě vyvolal rozpory. Nevěděl jsem, co čekat od legendárního snímku a naštěstí od jeho předchůdce Psycha jsem o něm ani příliš nevěděl (úmyslně). Výsledek mě však (kvalitou) potěšil i (trochu) zarmoutil současně. Těch 119 minut prochází postupně přerodem z romantické komedie až v souboj proti zlu/přírodě/neznámu/vyšší moci s tváří ptactva s takovou lehkostí a současně nenucenou přímočarostí, že jsem tomu nemohl odolat. Asi jsem měl zrovna náladu raných 60sátých, ale ani efekty a technická stránka mi nepřišla špatná, právě naopak. Velký kus dobře odvedené práce s promyšleným celkem i detaily, které na sebe navazují a dávají jasně najevo, kdo je mistr, jenž chodí s pejsky na vodítku z krámu s ptactvem a natáčí prakticky cokoliv způsobem, který se těžko překonává. (24.06.2010)

V čase vzniku snímku to musela byť hororová, atmosferická bomba, vôbec sa nečudujem, že sa Vtáci stali takým kultom. Zub času ale už z celkového pozitívneho dojmu niečo nahlodal. Z môjho pohľadu je tu pár naivnejších scén a vadila mi aj istá "kečupovitosť". Útok vtákov bol však zvládnutý veľmi dobre, napätie tu fungovalo a tiež ma očarila záverečná apokalyptická scéna. Môžem len odporučiť. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (05.08.2015)

Síla nejlepších Hitchcockových filmů tkví v jejich uvěřitelnosti a reálnosti. S tím souvisí i propracovanost psychologie postav (v tomto případě psychologie jejich stresových stavů), děje a jeho zákrutů i do detailů jdoucí propracování vlastní filmové realizace. Z populárně přírodovědné literatury jsou známy hromadné sebevraždy lumíků nebo naprosto absurdní smrti velkých kytovců najíždějících (naplavávajících) na mělčiny, kde poměrně záhy hynou. K tradici odkazuje v tomto případě volba prostředí: proč k útokům ptačích hejn má docházet právě v odlehlých místech? Čím se od nich liší velkoměsta, v nichž sice ustupuje biodiverzita, ale zbylá podmnožina savčích a ptačíchdruhů se činí o to víc a působí značné problémy? Uměřenost ve výrazu i v myšlence je tedy další předností tohoto osobitého mistra světové kinematografie. Mistra, který se poprávu stal klasikem svého žánru. (07.04.2008)

Vítejte ve voliéře Bodega Bay, kde se schyluje k útoku armády ptactva na lidstvo! Kamikadze letka racků do okenních tabulí, komínoví vrabci průzkumníci, nálety na děti provádějící vraní eskadra a k tomu navrch zvláštní jednotka - do dveří klovající datlí komando.. Roli MacGuffina tentokrát plní startér ptačího běsnění, které režisér dávkuje pozvolna, občas ho proloží i humorným nádechem, jako třeba při scéně v baru s vrásčitou odbornicí na ptáky a nenuceně přitom směřuje k závěrečné tiché chůzi v ornitologickém minovém poli (i když původně zamýšlený konec s Golden Gate Bridge plným opeřenců by se mi líbil ještě víc). Když teď vidím na poli hejno vran, vždycky si vzpomenu na okouzlující tchýni Banderase Tippi Hedren v Aston Martinu DB2/4 v zřejmě nejlepším snímku o zvířecím teroru. Děti Hitchcocka prozatím neznají, tak tam vidí jen 500 Rumburaků.. (12.11.2009)