Ptáci

K filmu jsem přistupoval s velkými předsudky, jako ke staré a směšné ptákovině a byl jsem jenom zvědav, zda-li se více nasměji, nebo jestli se budu pouze smrtelně nudit. Opak byl pravdou: Čekal mě skutečně kvalitní a inteligentní film, který rozhodně nezestárnul (Pochopitelně s výjimkou trikových záběrů, což však nikdy nebyl můj obor.) Hitchcock se tu projevil jako výborný režisér, co se dějové stránky týče. Málokdy máme možnost sledovat film, ve kterém není ani jediná scéna přebytečná, kdy jednotlivé události do sebe nadmíru dobře zapadají a zdánlivá obyčejnost a tuctovost mnohých okamžiků se nakonec ukáže jako nejlepší možná varianta pro vybudování celkové atmosféry filmu. Přestože film si své postavy příliš nehýčká, dlouho jsem žádné kladné postavě nepřál co nejohyzdnější smrt tak jako sebevědomé Melanii. Proto mě silně štve pochopitelný dějový přístup, kdy na hlavní postavu nalétávají ptáků stovky, ale ona dělá jako by nic. A nějaký vedlejší ubožák je nemilosrdně skosen prvním nebo druhým útokem. Za dva největší klady filmu pak považuji výborný nic neřešící a neroztahaný konec a především naprostou absenci obludného vysvětlování proč a jak a kvůli čemu, což mě může v podobných filmech vytočit nejvíce ze všeho. Film ve vás nezanechá jasný a přehledný pocit, kdy si můžete říci, kvůli kterému nepoctivému člověku nebo kvůli jakému lidskému pochybení se to všechno stalo, nýbrž správně chladný prostor pro uvažování alespoň nad tím, co nám tím Hitchcock chtěl říci! (20.12.2004)

PTÁCI jsou značně nestandartní horor. Jednak jsou v první polovině přes několik předznamenání blížící se hrůzy prakticky nehororoví a působí dojmem klasické hollywoodské romantické komedie s hravou, za vlasy přitaženou zápletkou a s chytrými a vtipnými postavami a dialogy, druhak jsou strašně ukecaní a třeťak se úplně obejdou bez hudby (kterou jsem u hororových scén dost postrádal). Podobně jako v PSYCHU je hlavní hrdinkou městská žena, která se na začátku filmu vydává kvůli muži na cestu z města, přičemž mimo město jí zkříží plány něco, s čím vůbec nepočítala, a ocitá se v ohrožení života. V druhé polovině se pak rozjede série hororových scén ptačích útoků s několika pamětihodnými záběry (ptáky obsypaná dětská prolézačka, hořící městečko z ptačího perspektivy, závěrečný záběr odjezdu). V důsledku vám díky první vztahové polovině záleží na postavách a o to víc si užijete tu druhou, hororovou/katastrofickou. (08.01.2017)

Horror s romantickým pozadím je zaujímavá kombinácia a pre majstra bola určite aj výzvou, pred ktorou ale neuhol a postavil sa k nej znova po svojom. Teda po zvyknutí na Hitchcockov štýl som nečakal horrorové scény od začiatku alebo nejaké krvi prelievanie. O to viac si znova dáva záležať na stupňovaní napätia a prepracovaním scén s útokmi vtákov na maximum. A to je už čo povedať, keď tieto scény sú atraktívne doposiaľ a mrazilo ma pri nich kvalitne. Trošku mi to všetko pokazil slovenský dabing a menej presvedčivý výkon Tippi Herden. 80%. (13.10.2007)

Velice zajímavý film z dílny klasika hororové tvorby, Alfreda Hitchcocka, si dokáže svého diváka získat především podmanivostí jednotlivých obrazů, pečlivým budováním charakterů a zejména pečlivou atmosférou. Jedná se o jeden z mála snímků, v nichž se tvůrce nesnaží vyvolávat v divákovi nějaké sympatie k hlavním protagonistům, ale vše nechává na nich. Pomalu nám odkrývá jejich jádro, aby nám nakonec mohl ukázat, že jsou vlastně úplně jiní. Jediné co bych trochu ztrhnul je otevřený závěr a hlavně nezodpovězení velikého množství otázek. 75% (01.05.2006)

(1001) Myslím, že už nikdy nevlezu do telefonní budky. Radši se nechat uklovat, než potom nemoct ven. Když se to vezme kolem a kolem, tak u původní povídky jsem se asi bála víc, ale to proto, že tam bylo víc popisu opeřenců a jejich zlověstného číhání, kdežto Alfie se ve filmu věnuje spíše dějové lince, která je úplně jiná než právě v té povídce. To ale neznamená, že by mě film nebavil. Když šla máti pokecat na farmu, tak mě málem klepla pepka, i když bylo jasné, že něco takového přijde. To je bohužel ten problém, když člověk moc čte, máloco ho potom překvapí. (20.06.2008)