Westward the Women

"I don't garantee their looks. One thing I can and will promse. They'll be good women."     Western s tak trochu nahlúplou zápletkou s prevedením stáda žien strastiplnou cestou do kalifornského údolia. Okamžite sa mi vybavil film Seven Brides for Seven Brothers (1954), v ktorom je podobná zápletka spracovaná muzikálovo-komédialnou formou. Tento film sa snaží skôr o dramatickú a dobrodružnú rovinu a miestami je prekvapivo drsný, s množstvom úmrtí. V takých momentoch celkom funguje napätie a divák musí nutne držať preživším palce, lenže vždy to naruší nejaký ten hlúpy, nepatričný humor - danému účelu tu slúžia (ne)vtipné postavičky Japonca "Čo hovoríš" a starej baby "Prach a broky". Film sa zrejme chcel tváriť vážne, ale to by potom nesmel mať totálne ploché postavy, plytké dialógy, úplne nevierohodnú romancu a ani ten humor nasilu. Videl som verziu z roku 1988, ktorá je veľmi podivne zafarbená (02.08.2022)

Zaujímavý námet netypického westernu od Franka Capru. Režisér sa snažil v jednotlivých epizódach ukázať, s akými vonkajšími i vnútornými problémami sa môže stretnúť putovanie budúcich manželiek naprieč Amerikou. Je prirodzené, že sa mu nedarilo udržať dej pohromade a navyše v niekoľkých prípadoch sa príliš tlačilo na pílu. Nie je to vôbec zlý film na víkendové odpoludnie. (06.03.2017)

Western patrí medzi žáner, ktorý rešpektujem, pár filmov z neho považujem za vydarené, ale len jeden sa stal od útleho detstva až dodnes a už asi navždy tým naj. A je to práve film z roku 1951, ktorý poznám pod názvom Ženy idú na západ. Úžasný príbeh odvážnych žien a ich sprievodcov, ktorí sa vydali na strastiplnú cestu za novým životom, aby na nej našli lásku, samých seba, ale aj smrť. Hrdinky si získajú vaše srdce a vy sa zrazu ocitáte v centre deja a prežívate tú cestu s nimi. Skvelé herecké výkony sú už len čerešničkou na torte tohto nezabudnuteľného filmu. (05.12.2012)

Wow! Vždy mám radosť keď natrafím na menej známy film, z ktorého som nadšený. Úplnou náhodou som natrafil na western o 14.00 na stv 1. Na csfd som prečítal obsah a hneď som vedel, že to bude dobré, pretože príbeh je neotrepaný a zdal sa mi veľmi originálny, čo sa aj potvrdilo. Prvé 2-3 minúty preletia ako vietor, ale už po 5. minúte v scéne náboru žien na ďalekú cestu som od filmu nevedel odtrhnúť oči. Žiadne zdržiavanie a už po chvíli 140 žien s doprovodom vyráža na dlhú cestu do Kalifornie. Celý film je vlastne road movie, do cieľa prichádzame takmer v samom závere, takže film je hlavne jedna veľká dobrodružná cesta. Musím priznať, že sa mi to veľmi páčilo a celý čas som si vravel, prečo dodnes nikto neurobil remake??V úvode je info, že film vznikol ako čiernobiely, neskôr roku 1988 bol kolorizovaný. Osobne by som asi radšej videl čiernobiely, ale je to v podstate jedno. Isté je, že tento film z roku 1951 má úžasnú kvalitu a zaujímavý príbeh. Super! 100%. (07.02.2021)

Nemám ráda westerny, to předesílám. Za to mám ráda Roberta Taylora a v posledních dnech a týdnech jsem kvůli němu udělala několik výjimek a ty zhlédla. A, světe, div se, tenhle, ne zcela tradiční western, se mi líbil moc. Z původních čtyř hvězdiček jsem po zamyšlení a znovuzhlédnutí šla do pěti. (Jako vždy) okouzlující Robert Taylor převádí z Chicaga na ranč v Kalifornii „bandu“ nádherných a úžasných ženských, z nichž na začátku cesty uměly jen dvě střílet a jen nepatrné množství z celkového počtu vést koně nebo muly. Jsou různých povolání, asi i společenského postavení ( i když to tam nebylo příliš partné) a také národností (to zase patrné bylo), ale vše se s vzdáleností od Chicaga stírá a člověk si prostě musí tyhle ženský - vdovu Patience, učitelku Rose, italskou maminku (jméno doplním) i Fifi Danon (která se zřejmě neživila v Chicagu úplně tak, jak by si představovala a chtěla proto začít znova) - zamilovat, stejně jako ..., ale dost to už by byl spoiler a toho tu není potřeba. Chlapi až na pár výjimek (Buck; majitel ranče Whitman; japonský mladík Ito a další mladík Sid) nestojí za nic, takže se musí o vše postarat dámy. Jak se jim to daří nebo nedaří sledujeme někdy až se zatajeným dechem. Spolu s Tenkrát na západě, i když se jedná o zcela odlišný typ westernu, řadím mezi ty, k nimž se vždy ráda vrátím. (18.04.2012)