2046

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 29: HONGKONG: Dnešní večer jsem se ocitl s filmovými hrdiny ve vlaku a zároveň v hotelu... až se mi (snad i právem) zdálo, že obě prostředí v rámci kreované a předváděné vize splývají dohromady, tak jako číslo pokoje tvoří v rámci symboliky spřízněnou duši s rokem vysněného života z budoucnosti. Život se do jisté míry neměnném fikčním světě zastavil, aby současně jako ten vlak běžel dál a v tomto paradoxním soubytí pohybu a pokoje nechal zaznívat oživené a znovu do mysle vstupující vzpomínky. Oslnilo mě audiovizuální zpracování tohoto cizokrajného filmového skvostu: promyšlené kompozice záběrů, stylizované pestré barvy a různá osvětlení, rámcující futuristické scenérie, nesmírně podmanivá hudba v pozadí mnoha scén... Ač se necítím jako ten pravý divák pro romantické filmy, celkem úspěšně ke mě doléhal i milostný příběh s nadpozemsky mířenou otázkou, nakolik je možné milovanou osobu nahradit (v budoucnosti dokonce přímo dokonalou androidkou?), později s vyústěním v další atraktivní motivy psaní románů či karetního hazardu. Snad jen toho sexu v jedné části na mě bylo trochu moc, ačkoliv ve dvou ze tří divočejších scén musím ocenit úžasně decentní způsob snímání skrze burácející se zdi a nábytek! Možná se mi párkrát zdál film příliš dlouhý či na takovou stopáž postrádající více silnějších okamžiků, ale prožitek z atmosféry a vnímání formy naštěstí pečlivě propojené i s obsahem, byl často magický. [85%] (29.07.2023)

CITÁT - V roce 2046 bude země zcela propojena vlakovou sítí.......... Byl jsem strašně natěšený - cestování časem, vražda, vypravěč, skoro nádech Noirovky. Jenže po půl hodině jsem se začal nudit. Spousta flashbacků, které se někdy nedají ani rozpoznat, zmatek a moc dialogů. Například scéna kdy si žena dává cigaretu do úst mě skoro uspala. CITÁT - Začal jsem mít stále víc rád svůj vymyšlený svět 2046.............. Lehce erotické, lehce nudné, lehce zmatené a trvá to 130 minut. Kratší stopáž by tomu jen pomohla. CITÁT - Kdo by se mohl zamilovat do androida?......... (19.04.2013)

"Když kvete pivoňka, stojí zpříma a poté zvadá a nedává ti odpověď." S tímhle filmem mám zvláštní zkušenost. Docela živě si pamatuji, jak jsem ho poprvé viděl v televizi. Jenže když jsem pak zjistil, kdy byl natočen, došlo mi, že jsem ho nemohl vidět na tom místě, na kterém jsem ho viděl v mých vzpomínkách, protože jsem tam tehdy už nebydlel. Ale ty vzpomínky jsou tak živé. Opravdu podivné. Film sám mě velmi zaujal, natolik, že určité pasáže jsem si vteřinu po vteřině pamatoval celé ty roky, než jsem se na to dneska podíval znova. Je to užasný zážitek. Část odehrávající se ve vlaku je prostě úchvatná. Nemilosrdný útok na všechny smysly - zrak, sluch i mysl samotnou. Skvělý výběr hudebního doporovodu. Celý film obecně pak velmi působivé futuretro, barevné, svým způsobem statické, bez rušivého střihu. Jako loďka pozvolna plující po líném toku, která vás uhoupá do naprosté pohody a nechá mysl běžet. (28.12.2008)

V tomhle filmu je rozhodně potřeba nezaobývat se tolik dějem nebo naopak se jím zaobírat až moc a plně se soustředit na každé slovo. Když jsem na to šla do kina, netušila jsem, že mě čeká taková kvalitní romantika. Celý film byl neuvěřitelně zamilovaný a přitom tak skutečný. Navíc je vše dochuceno vynikající hudbou, od milostných smyčců po operu, která brilantně doplňuje celý snímek. Nejsou zde ale jen skvělé scény a fantastická hudba, ale i dokonalá kamera. To je právě vidět na dokonalém záběru, kdy kamera snímá nohy hoteliérovy dcery, která přešlapuje po pokoji. Něco tak nádherného by snad jiná země nedokázala natočit! (15.04.2005)

Všechny filmy Wong Kar-Waie, které jsem dosud viděla, byly vizuálně krásné, měly zajímavé postavy a nápady. Tady mi režisér sice servíruje magické obrazy a ožívá motivy ze svých předchozích filmů, ale zároveň zhmotňuje postavy, které možná mají působit jen odtažitě a neosobně, jenže pro mě navíc vyznívají příliš povrchně (oproti upřímným zpovědím hrdinů Days of being wild, Chungking express, Fallen angels). Určitou jistotu by mohlo poskytovat herecké složení, ale moje oblíbenkyně Maggie Cheung se zde jen mihne, na afektovaný projev Zhang Ziyi jsem alergická a Tony Leung musí pronášet fráze jako: "Jsi ještě mladá. Máš život před sebou." Škoda. (31.12.2007)