2046

Kar-Wai Wonga znám jen díky -na jeho obvyklý režisérský vkus- komerčnějším "Borůvkovým nocím", které se mi i přes pomalý styl vyprávění zalíbily. Co se týká "2046" skutečnost už je trochu jiná, nebo spíš hodně jiná. "2046" je pro mě naprosto nezajímavým a nudným filmem, který sice má nápad a dobré herce ale když se divák nudí je to špatné znamení. (06.09.2011)

Snímek, který se snaží vizuálně okouzlit a chytit divákovo srdce retro atmosférou, obsazením krásné Zhang Ziyi a lechtivým erotickým napětím (působícím ovšem zejména díky slizskému, clarkgableovskému hlavnímu hrdinovi s úlisným knírkem poměrně odporně). Jediné, čeho se mu v mém případě podařilo dosáhnout, bylo znuděné pokukování po hodinách a uvažování, jak dlouho ještě nad tímhle filmem ztrácet čas. O sci-fi, neřku-li fantasy, se nejedná ani náhodou. (30.05.2008)

Musím říct, že film Kar-Wai Wonga na mě působí jako když se režisér rozhodl ušetřit, použitím kostýmů a prostředí z filmu Stvořeni pro lásku, a peníze, které na film měl vrazil do vytvoření několika jistě náročných futuristických scén. V jednoduchosti to vyjádří rovnice: 2046 = Stvořeni pro lásku + Blade Runner. Rok 2046, to je datum, kdy se Honk Kong už bez všech ochran a vyjímek stane součástí Číny. Tento rok zde symbolizuje nejistou budoucnost. Svou nejasnou dešifrací upomíná 2046 na Lynchovo Mulholand Drive. Příběh je do sebe uzavřen jako legendarní had Middgard. Rok 2046 je hraniční datum, za něž nelze dohlédnout. Za rok 2046 dějiny Honk-Kongu nesahají a tak je se třeba neustále vracet do vzpomínek a minulosti. -- Ono pohybování se mezi minulostí a budoucností nabízí vizuálně vytříbené spojení futuristických vizi s retro-filmem. Film vyprávějící o spisovateli erotických povídek se odehrává v 60 letech. Ale začíná, končí a neustále se vrací k číslu 2046. Hotely, prostituky, nejisté povolání, nic v hrdinově životě není stálého. Vše má ráz jen přechodného stavu. -- Přes vše, co bylo výše řečeno je nakonec 2046 (stejně jako ostatní Kar- Wai Wongovy filmy) především filmem o vztazích. Lyricko-eroticko-intimně laděný příběh je zasazen do vytříbeného prostředím plného alespoň zdánlivého přepychu. Barevné ladění je dáno převládáním červené a černé barvy. Pomalý ladný pohyb žen (pohupování v bocích) a stejně pomalý neladný pohyb androidek udává pomale plynoucí atmosféru celému filmu. -- Právě atmosféra, je hlavní devízou celého filmu. Pokud půjdete na sci-fi budete nepochyně zklamáni. Mě se však 2046 líbilo, a to víc než třeba právě Stvořeni pro lásku. Důvodem je právě onen časový přesah, jež dodává filmu další dimenzi. (30.11.2004)

Citová mozaika osudov, ktoré spája jeden hotel, jedno číslo a jeden cit. Wong Kar - Wai vytvoril vrcholné dielo ľúbostného bludiska, ktoré nešetrí slzami, úsmevmi, pôvabom, túžbou, bolesťou, sklamaním, strachom a nerozhodnosťou. Tam kde boli stvorený pre lásku komorným príbehom o nenaplnenom cite, je 2046 príbehom o vysporiadaný sa z jedinou skutočnou láskou, ktorú hlavný hrdina nenávratne stratil a už ju nedokáže v nikom po celých 6 rokov nájsť. Fenomenálny výkon Tony Leunga a podmanivý, ba priam až elektrizujúci výkon Zhang Ziyi, ma nútili neodtrhnúť oči od toho čo sa predo mnou odohrávalo. Všetko je to krásne citlivé, krásne minimalistické, stavajúce emócie na dotykoch a pohľadoch a hlavne je tu všetko čo tak zbožňujem na Wongových filmov. Po vizuálnej a hudobnej stránke predstavuje tento film absolútny vrchol. Pastvu pre oči a pre uši. Rozdiely medzi rokmi 60- tými a rokom 2046 majú ladné prechody. Vidíme príbeh v príbehu. Postavy v postavách. Väčšiu hĺbku akú sme u filmoch s podobným ladeným zvyknutí a to s tohoto filmu robí príbeh, ktorý sa rozhodne oplatí vidieť. (15.01.2011)

S východoasijskou kinematografií mám dlouhodobě problém a v případě snímku 2046, kterému předcházela pověst "megafilmu" nebo přinejmenším velkého festivalového snímku je tomu nejinak. Nutno předeslat, že žánrové vymezení sci-fi, respektive fantasy, je v tomto případě ryze matoucí, byť úvodní titulky navozují dojem futuristicky laděného velkofilmu. To by ovšem pro hodnocení nebylo podstatné. Důležité je, o čem film vlastně je. O lásce? Vážně? Vizuálně je to sice nesmírně působivá záležitost, ale k Tarkovskému, respektive k jeho duševní hloubce, to má asi tak daleko, jako já k pozici kosmonauta. Filmu vévodí krásné ženské tváře zasněně hledící do dáli nebo pronášející banality. Krásně oblečení lidé, pečlivé účesy, večerní make-up, rudě nalakované nehty a do toho krásné tóny klavíru. Lehce dekadentní charaktery, poněkud snová atmosféra a tajemně se tvářící hra s čísly. Na mě to působilo dojmem pečlivě vytvořeného kýče. Není to žádný laciný, křiklavě pomalovaný sádrový trpaslík, ale v oblasti kýče ambiciózní útok na nejvyšší mety. Bohužel zatraceně nudný útok...Celkový dojem: 10 % za dámské osazenstvo. (10.02.2008)