2046

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 29: HONGKONG: Dnešní večer jsem se ocitl s filmovými hrdiny ve vlaku a zároveň v hotelu... až se mi (snad i právem) zdálo, že obě prostředí v rámci kreované a předváděné vize splývají dohromady, tak jako číslo pokoje tvoří v rámci symboliky spřízněnou duši s rokem vysněného života z budoucnosti. Život se do jisté míry neměnném fikčním světě zastavil, aby současně jako ten vlak běžel dál a v tomto paradoxním soubytí pohybu a pokoje nechal zaznívat oživené a znovu do mysle vstupující vzpomínky. Oslnilo mě audiovizuální zpracování tohoto cizokrajného filmového skvostu: promyšlené kompozice záběrů, stylizované pestré barvy a různá osvětlení, rámcující futuristické scenérie, nesmírně podmanivá hudba v pozadí mnoha scén... Ač se necítím jako ten pravý divák pro romantické filmy, celkem úspěšně ke mě doléhal i milostný příběh s nadpozemsky mířenou otázkou, nakolik je možné milovanou osobu nahradit (v budoucnosti dokonce přímo dokonalou androidkou?), později s vyústěním v další atraktivní motivy psaní románů či karetního hazardu. Snad jen toho sexu v jedné části na mě bylo trochu moc, ačkoliv ve dvou ze tří divočejších scén musím ocenit úžasně decentní způsob snímání skrze burácející se zdi a nábytek! Možná se mi párkrát zdál film příliš dlouhý či na takovou stopáž postrádající více silnějších okamžiků, ale prožitek z atmosféry a vnímání formy naštěstí pečlivě propojené i s obsahem, byl často magický. [85%] (29.07.2023)

Asi můj nejmilejší film od Kar-wai Wonga. Dodnes s láskou vzpomínám na tehdejší projekci tohoto snímku v posluchárně č. 256 v II. patře fakulty strojní ČVUT v rámci - žel již dávno zaniklého - filmového klubu na ČVUT. Byl jsem tehdy ohromen podmanivou vizuální stránkou tohoto snímku, jakož i jedinečnou hudbou Shigeru Umebayashiho a oduševnělou krásou hereckých představitelů hlavních rolí. Ostatně soundtrack z tohoto filmu si dodnes čas od času pouštím a patří k mým nejmilejším OST vůbec. Filmový skvost, který mohu vidět znovu znovu a znovu, a nikdy mě nepřestane fascinovat. (21.08.2012)

Snímek o touze, ne o lásce, nemůžete přeci milovat někoho, koho jste právě potkali, to jen vaše smysly s vámi hrají nekalou hru a vy se propadáte do apatie, mnoho endorfinů se vám rozkládá v hlavě a vy máte pocit, že na vás někdo vychrstl živou vodu, ale jak se opaříte, když zjistíte, že ten člověk naproti neprožil to sámé, nemá ty samé tužby, nejste mu povůli či vámi přímo opovrhuje. Jak se živá voda změní ve studenou sprchu a vy byste si nejraději prohnali nůž hrdlem. Asi takové pocity jsem z toho filmu měl. Nebýt tam pár suchých míst v restauraci atd. neváhal bych ani chvíli a tak jako lásce na první pohled dal bych hned hvězd pět, takhle s chladnější hlavou a klidnějším srdcem dávám hvězdy čtyři, ale pro rozkvétajícího se muže je nutné vidět tento film. (05.08.2011)

S východoasijskou kinematografií mám dlouhodobě problém a v případě snímku 2046, kterému předcházela pověst "megafilmu" nebo přinejmenším velkého festivalového snímku je tomu nejinak. Nutno předeslat, že žánrové vymezení sci-fi, respektive fantasy, je v tomto případě ryze matoucí, byť úvodní titulky navozují dojem futuristicky laděného velkofilmu. To by ovšem pro hodnocení nebylo podstatné. Důležité je, o čem film vlastně je. O lásce? Vážně? Vizuálně je to sice nesmírně působivá záležitost, ale k Tarkovskému, respektive k jeho duševní hloubce, to má asi tak daleko, jako já k pozici kosmonauta. Filmu vévodí krásné ženské tváře zasněně hledící do dáli nebo pronášející banality. Krásně oblečení lidé, pečlivé účesy, večerní make-up, rudě nalakované nehty a do toho krásné tóny klavíru. Lehce dekadentní charaktery, poněkud snová atmosféra a tajemně se tvářící hra s čísly. Na mě to působilo dojmem pečlivě vytvořeného kýče. Není to žádný laciný, křiklavě pomalovaný sádrový trpaslík, ale v oblasti kýče ambiciózní útok na nejvyšší mety. Bohužel zatraceně nudný útok...Celkový dojem: 10 % za dámské osazenstvo. (10.02.2008)

Nechce se mi uvažovat nad definicí art-filmu, ale řekněme, že toto art-film je. Natočil ho Kar-wai Wong, tak proč ne..? Bylo to pro mne složité koukání - ze strany autora bylo ulehčováno především nádhernou kamerou a neméně přitažlivou Ziyi Zhang, ale co se obsahu týče, místy se mě už už dotýkal, ovšem vždy se mu podařilo mne pustit či snad mi nedovolit ho uchopit. Vidím v tom spíše smutné umění pro umění - onanii pro onanii (tu režisérovu samozřejmě). (07.01.2010)