Padlí andělé

Scénář: Kar Wai Wong .. Mno, tak v těchto Andílcích jsem neviděl nic extra zábavného. Vše je vsazeno na jedinou kartu – pečlivou atmosféru v moři neonů a tato volba se neoplatila nebo alespoň na mne nezapůsobila. Snímek se rozpadá na snové putování po městě, epizodní sledování mnoha postav bez nějaké spojitosti a je úplně vytržený z reality. Wong tohle zvládl na výbornou třeba ve Stvořeni pro lásku, tady však ne. Tohle formalisticky piplané putování hodně nudí a mé emoce (do kamene mám daleko!) to míjelo o dobrých pár kilometrů. Ještěže se umím nabažit skvělé práce kamery. Snaha některých o srovnání s tvorbou Parka nebo Finchera je pak totální podraz na očekávání neznalého diváka.. (12.12.2006)

„Nikdy nezapomenu, jak chutnal.“ Některé vztahy jsou jako jídlo z fast foodu. Rychle sníst a pokračovat dál. Nezbývá čas na konverzaci, lidské životy jsou již pouze konzervovány. Svět nabízí tolik chutí, že vzniká přirozená potřeba zkoušet stále nové a nové. Jenže čeho dosáhneme? Vyprázdněnosti a poznání, nakolik stejné může být napohled jiné. Povrch, který Wong Kar-waie se všemi jeho obrazovkami, neony a zrcadly tak fascinuje, klame. Neprozrazuje, co se skrývá uvnitř a neprozrazují to nakonec ani vnitřní monology několika vypravěčů. Pravdu musíme hledat mezi tu pomalými a dlouhými, tu rychlými a krátkými záběry. Mezi momenty mlčení a momenty ohlušující střelby. Nepravidelným rytmem a ledabylým střídáním objektů jeho zájmu nám Wong brání, abychom Padlé anděly sledovali jako kterýkoliv jiný vztahový film, operující s určitou sadou vyprávěcích konvencí. Stejně jako hrdinové, řídí se i vyprávění vlastními pravidly, nutí nás být ve střehu a hledat si vlastní cestu k pochopení příběhu. Stejně jako na lásce, je i na Wongově filmu krásné, že jej bezezbytku pochopit nelze. Právě pro ono neustále unikající, nezachytitelné „něco“, nemá smysl s konzumací otálet. 80% Zajímavé komentáře: Marius, ancientone (20.05.2016)

Fallen Angels jsou audio-vizualne fantasticti, atmosfera neonoveho Hong Kongu je super, storyline dvou business partneru - zabijaku je chytlava a ta zena je dokonala (pri klipove masturbacni sekvenci jsem zacal seriozne uvazovat o maximalnim hodnoceni). Nechapu, proc se toho Kar-wai Wong nedrzel, mohl to byt skvely film. Uz ale pomerne zahy rozjede uplne stejny (a tentokrat jeste mnohem vetsi) pruser jako v Chungking express - napali tam jinou storyline, ktera s tou puvodni az na par detailu totalne nesouvisi a hlavne je absolutne o nicem. Po nateseni z krasne neo-noir sexy prvni casti pak jen znudene a znechucene sledujete nemeho posuka, jak nataci sveho otce na zachode a nuti kolemjdouci jist zmrzlinu. Sorry, ale tohle Wong opet kapku (a uplne zbytecne) nevychytal. "Everything has an expiration date." 6/10 (30.09.2010)

Nejen v porovnání s předešlým režisérovým snímkem je tento po všech stránkách jednotvárný. Materiál, který by se dal soustředěně zúročit v krátkometrážním filmu, je v přeestetizovaných, nerytmicky kombinovaných záběrech neúměrně „roztažený“, což může leckomu sugerovat (spolu s fragmentární kompozicí obrazů a nervní kamerou) surrealismus, s nímž se ovšem potkává jen v rádoby černohumorných sekvencích. Ani noční atmosféra ve své přirozené víceznačnosti zde neznepokojuje: je prázdná jako všechny postavy a to, co kolem zní, dutě a hluše, nespoluutváří atmosféru, přesněji ono vzduchoprázdno, které ji předstírá. (25.02.2024)

Neo-Noirový a hudebně podkreslený Hong Kong naservírovaný tak, jak ho od mistra známe a milujeme. Bohužel jsem se s lehce ujetým, tedy antiwongovským příběhem pěkně minul a Takeshi Kaneshiro, kterého jsem si v Chungking Expressu oblíbil, zde přehrával v každé druhé scéně. Snažil se to vyrovnávat akorát Leon Lai s Michelle Reis. Obrovské zklamání, kterému nepomohlo ani do puntíku vyčištěné Bluray. (19.08.2012)