Vanishing Point

Tahle dlouhá driverka by neobstála ani jako honička ve filmu, natož jako film samotný. Člověk se logicky nemůže ubránit nudě, hodinu a půl je nesympatický Barry Newman za volantem a šine si to přímo do San Francisca. Dobře, námět zajímavý, ale zpracování průměrné, chyběla mi trocha nápaditosti s kamerou, pohledy na auto se pořád opakovaly a stály za nic, proto mě to k sobě vůbec nevtáhlo. Challenger sám o sobě není žádný "kundolap", oprýskaná hranatá šunka, která v bílé barvě nepůsobí vůbec jako šíp, který si to pádí americkým západem s posledním hrdinou v sedadle. I když se o Autu Zabiják mluví jako o propadáku, tak je mnohem lepší, plný fluence a režisérských vychytávek. (14.06.2008)

Je hrozně obtížné ohodnotit něco tak úžasného a přitom tak jednoduchého, jako je tento film. Frajer sedne do auta, které má dopravit do vzdáleného USA-státu a jede a jede. Po cestě nezastavuje policistům, nedbá vůbec jejich výzev. Časem se o něm dozvídá celá Amerika díky místnímu ne příliš legálnímu rádiu a stává se nechtěně "národním hrdinou". Je to profesionální řidič, závodník, bývalý policista, prostě schopný a zkušený chlap. Na své cestě potkává zajímavé postavy, které s ním chtějí občas vyjebat, a nebo mu spíše pomoci... Rychlost, rychlost, rychlost ... Cesta "od nikud nikam", žádný hlubší smysl ... A nebo ano? Cesta za svobodou, nezávislostí atd.? 70. léta jak když vyšije, opravdová nádhera, nenáročný starý grindhouse. Ovšem naprosto úžasný a perfektní. I když se v něm jako by nic moc neděje, bavil jsem se neskutečným způsobem od začátku do konce. Naprosto úžasný a krásný 70.kový film... (a ta nahá kočička na motorce ... uuufff...) (05.03.2009)

Neviem do akej miery chceli tvorcovia z filmu spraviť to, za čo je nakoniec mnohými divákmi považovaný, pretože z tohto príbehu mi prišlo dosť nejasné akým smerom sa chcel uberať. Celú pointu hlavnej myšlienky má vlastne na starosti len záverečná scéna a posledných pár minút. Inak sa počas celého filmu takmer vôbec nestretávame s budovaním charakteru hlavnej postavy, ktorá je napokon predstavovaná len skrz slepého moderátora v rádiu, či policajné vysielačky. Uháňanie po cestách, naháňačky s policajtmi a vlastne všetky scény Kowalski versus polícia sú veľmi dobré, ale inak mi film ako celok neprišiel nijak prevratný ani nápaditý. 70%. (17.10.2010)

Dnes ráno jsem čekala na autobus - špunty se System of a Down hluboko zaražené v uších, 15 minut času do příjezdu plechové krabice s číslem 45. Měla jsem na vybranou, jak zaměstnat svůj zrak: A) čučet na množství projíždějících aut, jejichž řidiči obvykle nezaregistrovali, že jsou v obci a nájezd na dálnici je zhruba kilák daleko; B) vytáhnout z batohu knížku a z automobilové dopravy si "užívat" akorát ten bordel ve vzduchu. Zvolila jsem B, tedy výrazně zábavnější variantu, než poulit bulvy na pohyb smradlavých miláčků na dvou, čtyřech či více gumách. A proč se vám s tím svěřuju? Protože včera před usnutím jsem měla podobný výběr - číst si, nebo zírat na to, jak v televizi nějaký mamrd řidič jede jako hovado a jede a jede a jede a jede, furt jede a odmítá policajtům zastavit, na silnicích vyrábí nebezpečné situace a jede a jede a k tomu mu z rádia pouští fláky ze 70. let nějaký slepý černý DJ. Vydržela jsem to 30 minut, pamětliva zdejších vysokých hodnocení, pak jsem nelítostně zmáčkla čudlik na bedně a přes stránky papíru vklouzla do úchylného světa Clivea Barkera. Bylo to skvělé rozhodnutí, akorát mělo přijít o půlhodinu dřív. Zdržím se hodnocení, ale víc jak 2* bych asi nedala (za předpokladu, že celý film byl takhle o hovnu). Otázka pro slintaly: jak by se vám líbilo, kdyby vás ten "borec" v Dodge Challengeru donutil udělat s vaším autem kutululů po silnici - jen proto, že má krizi středního věku nebo nemůže nohou našmátrat pedál brzdy? (24.05.2011)

Zjevně zásadní inspirační titul amerických postmodernistů typu Lynch, Tarantino, Jarmusch či Refn. A naprosto pochopitelně, protože ta surreálná cesta Amerikou plnou ztracených osamělých podivínů buduje nejn autentický pocit ztracenosti a vyhaslosti, ale ještě nám umožňuje tajit dech u neuvěřitelných scén policejních honiček. Fotrovské poukazování na to, že mohl tou svojí jízdou ohrozit přeci nevinné lidi, je vlastně takým barometrem toho, na jaké straně zde stojíte. Však tenhle film je o odboji nejen proti pravidlům, ale zejména proti smyslu a racionalitě. Honzovi Kočkovi se samozřejmě za to, že mu sem tam kradu kytky z hrobu, omlouvat nehodlám. (14.11.2021)