Vanishing Point

Nebýt posledních pár minut, dal bych určitě za pět. Vanishing Point mě uchvátil od začátku, až skoro do konce. Strhující road movie o jednom muži, který volně uhání krajinou a všechno ostatní, včetně vzpomínek nechává za sebou. Sympatický, i když málomluvný Barry Newman se vydal dobrovolně vstříct svému osudu, který snad ani nemůže dopadnout dobře... (18.11.2015)

Tahle dlouhá driverka by neobstála ani jako honička ve filmu, natož jako film samotný. Člověk se logicky nemůže ubránit nudě, hodinu a půl je nesympatický Barry Newman za volantem a šine si to přímo do San Francisca. Dobře, námět zajímavý, ale zpracování průměrné, chyběla mi trocha nápaditosti s kamerou, pohledy na auto se pořád opakovaly a stály za nic, proto mě to k sobě vůbec nevtáhlo. Challenger sám o sobě není žádný "kundolap", oprýskaná hranatá šunka, která v bílé barvě nepůsobí vůbec jako šíp, který si to pádí americkým západem s posledním hrdinou v sedadle. I když se o Autu Zabiják mluví jako o propadáku, tak je mnohem lepší, plný fluence a režisérských vychytávek. (14.06.2008)

Slovy Civala - V ruku mistra, i obyčejné jezdění po Americe může mít určitý filosofický nádech, byť už byl nadechnut před téměř 40ti lety. Slovy mými - pastva pro oči, i kdybyste neměli rádi ústřední dvojici (ano, v některých momentech skutečně auto ožívá, ať už svým chováním či ústy vždypřítomného slepého černého moderátora v rádiu, bdící to oko nad posledním kovbojem západu) musí se vám zalíbit dálné krajiny, vařící nekonečná poušť či jen donekonečna táhnoucí se silnice podél telegrafních/elektrických sloupů. Hrátky s kamerou, s chováním ústředního hrdiny Kowalského, s tím, na jaké exotické postavičky na své pouti narazí a jak to nakonec dopadne s těmi radlicemi buldozerů? To už si musíte zjistit sami, až se na tuto perlu let sedmdesátých podíváte. (13.05.2010)

Na tohle dílko je nutno nahlížet optikou sedmdesátých let, nejlépe Lennonkami :-) s ubalenou travkou v ruce a všemu svolnou kočičkou na klíně... Ačkoliv preferuji spíše vůni kerosinu, tahle free ride Amerikou byla úchvatná. Vezmu-li snímek čistě pocitově, tak se jednalo o vizuální orgie. Ten krémový Dodge Challenger R/T Magnum ženoucí se na plný plyn rovnou americkou nějakou tou routeX s oblaky prachu za prdelí musí uhranout každýho chlapa. K tomu dechberoucí záběry na hory v pozadí, nádhernou americkou tmavěmodrou oblohu s načechranými stratokumuly... Cesta osamělého, smutného muže do Friska je lemována nejen jeho flasbacky, ale i drobnými epizodkami, které zažívá cestou. Většina z nich je ve své ujetosti poplatná době a tak můžeme vidět náboženské shromáždění v poušti, lovce chřestýšů, dva silniční zlodějíčky převlečené za homouše, slepého černého spíkra rádia, motorkáře a jeho nahou blondýnku jezdící si na motorce v poušti... Samozřejmě nesmíme zapomenout na muže zákona. Ti v každém zapadákově a na každé křižovatce vyčkávají u svých obrovských policejních křižníků s množstvím houkaček trčících ze střech a se sombréry vraženými drsně do čela na toho svého muže. Když jej spatří vydají se jak lovečtí psi ve smečce za kvílení sirén po stopě chlapíka, který má lístek jen jedním směrem... Jenže, dnes je tak trochu jiná doba a co mohlo fungovat na diváka v divokých sedmdesátých, nota bene za války ve Vietnamu na mne až tak nazabralo. Neříkám, že z filmu přímo nečpí touha po volnosti, svobodě, umocněná mocným burácením čtyřlitru Dodge... Beru to však spíše jako takovou ikonu svého žánru s úchvatnou kamerou, dobovým soundtrackem a množstvím hodně skvělých honiček s policejními auty napříč státy. Dávám tři tabletky speedu. * * * (07.02.2013)

Pustina novodobého divokého západu protknutá nekonečnými americkými dálnicemi, na nich silná kára zběsile uhánějící vpřed v rukou závodníka - svobodomyslného rebela, s prsty jakoby přirostlými k volantu, s pohledem upřeným k horizontu či do zpětného zrcátka na majáčky policejních aut, v těle se rozpouštějící prášky proti únavě, diváci v kovbojských a šerifských kloboucích, sledující honičku v této dlouhé, osamělé, osudové a jedinečné road movie v zemi všech možností, z nichž největší je možnost uvíznout v poutech vyřvávaného a uměle vyživovaného pocitu svobody....Hlavní zbraně filmu: svobodné srdce hlavního hrdiny (nyní po letech i jeho jméno), burácení motoru, vůně nafty, nekonečné prérie a "všudybud" slepý dj a jeho adrenalinová hudba odeznívající flower generation, coby průvodce celého tohoto motorového vypjatého vzdoru. (08.09.2006)