Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (více)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (103)
Kňaz, vedomý si spovedného tajomstva, je z jednej strany týraný policajným obvinením zo spáchaného zločinu a z druhej strany opakovaným apelovaním spovedajúceho sa zločinca na nevyzradenie toho, čo sa dozvedel pri spovedi a teda na nespreneverenie sa vysväteniu za kňaza. Navyše ho dostihuje vlastná minulosť: motívom, na ktorom podozrenie stojí je v podstate nevinný románik, ktorý mal ostať zabudnutý, ale štátna mašinéria moci, súdnych procesov a vynucovania spravodlivosti si so sebe vlastnou perverznou chuťou rada zgustne na prepieraní intimít. Na svetlo božie vytiahnutá osobná záležitosť spôsobí, že zo služobníka cirkvi sa stane takmer adept na lynčovanie bez ohľadu na jeho skutočnú vinu. Zaujímavý príspevok k zmenám kolektívneho vedomia, spôsobeným dojmologickou interpretáciou, vytvorenou mocenskými štruktúrami. Hlavný hrdina nemá na uvedené formovanie takmer žiadny vplyv, viazaný mlčanlivosťou. Okrem dvoch troch planúcich pohľadov je naozaj po celý čas postavený do roly krotkého baránka (ako trefne poznamenáva aj užívateľ efko). ()
Bravurní thriller. U nějž není kolísavé tempo na závadu, naopak. Právě to, že má snímek svou proměnlivou dynamiku má svůj odraz v duši hlavního hrdiny, který skrze jednotlivé zákruty příběhu také prochází různě intenzívními duševními pochody. Montgomery Clift je fenomenální a ve finále, ve scéně následující po samotném soudním přelíčení, naprosto strhující. Ne u všech Hitchcockových starších snímků jsem takto apriori nekritický, ale tady si mylsím, že je to přesně na místě. Tiomkinova hudba a Burksova kamera rovněž bez komentáře. Používání zvláštních úhlů záběru, ostrých podhledů nebo nadhledů, kompozice s křížovými motivy... Moc jsem si to užil, i navzdory VELMI průměrnému českéu dabingu:) ()
Tento čierno-biely Hitchcock vznikol podľa francúzskej divadelnej hry Paula Antelma z roku 1902. Obsadenie (predovšetkým dobrovoľne trpiaci Montgomery Cliff) je zdatné a nápad o nutnosti zachovania strašného tajomstva (ktoré je potrebné si privlastniť, aj keď s ním nemáme nič spoločné) zaujímavý. Ale Zlo tu nefunguje tak, ako by sa patrilo. ()
7/10 Skoda toho zpomaleni v polovici filmu, mohlo to byt strhujici jako ostatni Alfredi - takto to dost otravilo me i cely film, ale stejne se jedna o to lepsi, co se da videt diky nesmirne zajimavemu rozdani karet a hloupe shode nahod, co udela ze zivota nekolika lidem. Docela by me zajimalo, jak by mohl film pokaracovat pro pathera a jeho snoubenku po titulcich... ()
Velké hollywoodské drama. Silný příběh muže, který se musel rozhodnout mezi vírou v Boha a zavrhnutím společností. Už když jsem si přečetl, o čem Zpovídám se je, věděl jsem, že to je jeden z nejzajímavějších Mistrových námětů - muž se knězi svěří s vraždou. Kněz je vázán zpovědním tajemstvím, ale co s ním udělá, když je sám z oné vraždy obviněn? Co vyhraje - víra nebo spravedlnost? A nad tím vším visí v soudní síni socha ukřižovaného Ježíše... Mimochodem, kdybych byl žena, asi bych se do Michaela Logana (Montgomeryho Clifta) zamiloval. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (9)
- Alfred Hitchcock se ve filmu objeví již v úvodní scéně jako muž nahoře na schodech. (Kulmon)
- V jedné z prvních verzí scénáře byl Logan (Montgomery Clift) obviněn a ještě předtím, než byla prokázána jeho nevina, se oběsil. Zároveň existovala verze, ve které předtím, než se stal knězem, zplodil nemanželské dítě. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- V roce 1947 získal Alfred Hitchcock práva ke zfilmování divadelní hry Paula Anthelma „Nos deux consiense“ z roku 1902, kterou před časem viděl v Anglii. Natáčení tohoto filmu neustále odkládal a po mnoha úpravách jej pod názvem Zpovídám se zahájil až v roce 1952. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
Reklama