Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (199)

Radko 

všechny recenze uživatele

Kvality tohto filmu som si uvedomil až pri jeho zhliadnutí na veľkom plátne. Hitchockovým filmom jednoducho nesvedčí televízia ! Len pre zaujímavosť: Hitchcock sa v čase uvedenia filmu do kín snažil zakázať uvádzať svoju vlastnú pôvodnú verziu filmu z 30. rokov, aby tak neoslabil očakávaný komerčný efekt novonakrúteného remaku. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Chování postav je (u Hitche jako obvykle) zcela podřízeno napínavosti děje a (ne)logice scénáře. Na začátku naznačená manželská krize nikam nevede a vývoj charakterů je minimální. Proč by nebyl, vždyť tohle je Hitchcock, žádný Bergman. Nelze přehlédnout mnoho pěkných režisérských nápadů, nelze přeslechnout množství jízlivého humoru (když si například Ben a Jo sdělují, za jaké vyšetření si mohli dopřát jaký luxus). K nejvelkolepějším patří bezesporu scéna z Royal Albert Hall, dirigována ani ne tak samotným Hitchem, jako Bernardem Herrmanem (a to doslova) – geniální gradace, škoda, že není zároveň scénou finální. Jak prohlásil samotný Hitchcock, tento Muž, který věděl příliš mnoho, byl na rozdíl od anglické verze z roku 1934 natočen profesionálem, nikoliv amatérem. Pod to bych se klidně podepsal. Profesionální je po všech stránkách. (Hitchcocka můžete zahlédnou na marockém tržišti jak sleduje akrobaty) 80% Zajímavé komentáře: ripo, Madadajo ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tento snímok je jedným z dokonalých príkladov filmovej jazdy na horskej dráhe. A dá sa povedať, so všetkými kladmi aj zápormi. Totižto tak ako spomenutá jazda stráca na kinetike smermi hore aj dole aj toto dielo stráca v určitých úrovniach drajv. Občas vás to prinúti dostatočne sa nudiť, občas zase napätím potlačujete dýchanie. Hitchcock vo svojom vrcholnom období. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Očekával jsem něco na způsob "Na sever severozápadní linkou" a dostal jsem něco výrazně odlišného. Slovy chvály budu tentokrát šetřit. Jeden z nejhorších filmů režisérského mistra, jaký se mi doposud posmolilo vidět. Prostředí Maroka bylo příjemné, dokonce jsem poznal, že by mělo jít právě o Maroko. Příběh je dle Hitchcockova rukopisu trošku zamotaný a propracovaný, ale příliš mu to nepřidává na velice nízké poutavosti. Dost jsem se nudil. Oko si divák nespraví ani v rámci hereckého obsazení. S výjimkiu James Stewarta je to bída. Páni jsou nesympatičtí a dámy dokonce až nezvykle odporné. Neodpustím si pozastavení se nad ztvárněním "bitek", respektive pokusu o ně. Byly vážně epické! Několikrát mi také vynechal rozum nad dost nepravděpodobným počínáním mnoha postav. Například mě fascinovalo postřelení ministra, který o 5 minut později neměl problém vtípkovat se svými zachránci. No, nevidím to na více než dvě hvězdy. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,MOSLIMSKÁ ŽENA SI ZA ŽIADNYCH OKOLNOSTÍ NESMIE SŇAŤ ZÁVOJ." ,,POTRAVU PRÍJMA INTRAVENÓZNE?" __ Narozdiel od iných Hitchcockových filmov z rovnakého obdobia pôsobí tento akosi viacej starosvetsky, pritom sa v ňom režisér rozhodol pre inováciu. Oscarom ocenenú pieseň som počas sledovania vôbec neregistroval, hoci zaznela rovno dva krát. Neviem, či išlo o rozmar akademikov potopiť konkurenciu, ale osobne som čakal viac než ,,detskú uspávanku" nad ktorou sa dá mávnuť rukou. Na menej výraznej hudbe Bernarda Herrmanna ma aspoň potešil pútač s jeho menom pred Albert Hall a jeho dirigovanie kantáty Storm Clouds (ako podobný príklad ma napadá Ennio Morricone vo ,,Všetkým sa dobre darí") hranej londýnskymi filharmonikmi. Napriek viacerým muchám - vrátane veľmi slabého Hitchcockovho camea na marockom trhovisku - však ide o veľmi dobre sledovateľné dielo. (2186. hodnotenie, 170. komentár k filmu) ()

Galerie (106)

Zajímavosti (22)

  • Celosvětová premiéra proběhla 29. dubna 1956 na Cannes FF. (Varan)
  • Scenárista J. Michael Hays jednou prozradil, že v době, kdy štáb odjížděl točit do zahraničí, měl hotových pouze pár scén. Musel tedy napsat i několik stran za den, které pak byly spěšně posílany na natáčení. "Všechno se dodělávalo na poslední chvíli." (Epistemolog)
  • Film se natáčel střídavě v Londýně a v Makaréši od 12. května do 24. srpna 1955. Pro Doris Day, která předtím nikdy neopustila USA, bylo těžké vyjít na balkón z hotelu a vidět. "Všechny ty vyzáblá zvířata a lidi v ulicích. Hrstce bohatých patřilo v ulicích vše a zbytek lidí a zvířat neměl nic!" vzpomíná Doris, jak v jedné scéně odmítla vystupovat se zvířaty, dokud je někdo nenakrmil. Štáb tedy zřídil krmnou stanici, kde byli koně, krávy, jehňata, kočky, psi a jiná zvířata nakrmeni. Než byly záběry hotovy, podařilo se vykrmit všechna zvířata, která se na nich objevila. (Epistemolog)

Reklama

Reklama