Midnattssol
Jour polaire
Midnight Sun
Polnočné slnko
Epizody(8)
Obsahy(2)
Série bizarních vražd za polárním kruhem odkrývá křivdy minulosti v komunitě švédského důlního města. Francouzská vyšetřovatelka Kahina Zadi přijíždí do malého švédského městečka Kiruna, aby vyšetřila vraždu svého krajana. Zde se pak seznamuje s Andersem Harneskem, s nímž na případu začne pracovat. Jenže vražd pomalu přibývá a vypadá to, že úvodní výjimečně brutální mord byl jen začátkem děsivé série… Za švédským seriálem z roku 2016 stojí autorská dvojice Björn Stein a Mans Marlind, kteří se proslavili především prací na televizním hitu Most. Půlnoční slunce pak podobně jako jejich předešlý úspěšný počin pracuje především s napětím mezi charakterově odlišnými vyšetřovateli, vizuálně nápaditými scenériemi či překvapivými motivacemi postav. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (113)
Zajímavé čtení ty komentáře tady na ČSFD. Konečně jsem díky nim pochopil, co diváci detektivek považují za kvalitu: vycizelovaný vizuál a "originální vraždy". Diváci klasických epizodních detektivek typu "Colomba" byli amatérští kriminalisté, které bavilo pokoušet se rozplétat zločin spolu s vyšetřovatelem, či dokonce být o krok napřed. Jenže pak přišly dramatické detektivní seriály, kde vražda nebyla středobodem, ale McGuffinem, jenž rozplétá vztahy postav a jejich osobní dramata. Co do opravdových scenáristických kvalit dodnes v této kategorii vysoce ční dánský "Zločin" a z novějších ho dohání např. isladský "Trapped". Tvůrčí duo Mårlind a Stein si získalo mezinárodní renomé "Mostem", kde onen mnohokráte vytěžovaný, ale kvůli náročnosti málokdy vyloženě dobře dotažený koncept nikoli obohatili, ale maximálně vyhrotili. Namísto realistických figur přišli s extrémními protipóly, které vsadili do přemrštěného případu s až bondovsky dokonalým vrahem, kterému každý detail jeho přemrštěně překombinovaného plánu vychází. Ale díky výtečně nastavené interakci ústředních figur a jejich představitelů tato veskrze braková premisa zafungovala a stala se celosvětovým hitem. Jestliže "Most" tak říkajíc smrděl papírem na sto honů, ale pořád výtečně poutal pozornost, pak "Půlnoční slunce" je vyloženě jen kudrlinkami ověšený odškrtávací seznam odhalující pravou povahu quantity TV. Ta v honbě za diváky, přesněji řečeno v zoufalé potřebě diváky udržet před obrazovkou blafuje originalitu co možná nejexotičtějšími variacemi úspěšných konceptů. Takže v "Půlnočním slunci" máme dvojici až überschematicky různorodých detektivů z různých zemí, kteří řeší sérii co možná nejbizarnějších mordů v uhrančivé exotické lokalitě. K tomu přihodíme ozvláštnění v podobě střetu kultur a etnik, který navodí pocit unikátnosti a především i rovinu poznávání a la "Cestománie". To vše pak obalíme doslova všemi scenáristickými triky, jaké se nabízejí, ba dokonce i falešnými indiciemi a halucinacemi, které by dříve v detektivkách byly považované za hrubý prohřešek žánru (páter Knox by se nestačil divit). Diváci už neřeší, jak se něco stalo, ani neprožívají utrpení s postavami, ale jen čekají, jak a jestli vůbec do sebe zapadnou všemožné absurdní stopy a falešné indicie, potažmo morbidně čekají na to, jakou další ujetě drastickou vraždu si scenáristé vymysleli a přemrštěně onanistickou formou ji ztvárnili. ()
Nerad bych u skandinávských seriálových kriminálek pravidelně končil u pětihvězdičkových hodnocení, ale v případě tohoto seriálu prostě nemůžu jinak, než tu pokorně děkovat za obrovský filmařský zážitek. Tvůrci tu totiž umně zvolili existující lokace v severošvédském městě Kiruna, zahrnuli do scénáře jeho ne úplně pěkný příběh o místní těžbě, přesunu města nebo o vztahu Švédů k Laponcům, a do toho zakomponovali vraždy, které mají mezinárodní přesah. Takže se sem vypraví francouzská kriminalistka, která má co dělat, aby na tamní laponský způsob života přistoupila a vlastně ho vůbec pochopila. A jelikož tato kriminálka má pouhých osm dílů, dělají si tu s hlavními i vedlejšími postavami vysloveně co chtějí. Dlouho se mi tedy nestalo, abych byl ihned po prvním díle nadšený a ihned po něm prahnul po dalším díle až do samotného konce. To za prvé. A za druhé je tu pár momentů, které vnímám až na pomezí geniality. Především tedy animovaný start třetího dílu, obecně kamera zabírající nádherné prostředí severního Švédska, potažmo Laponska a především i efektivně vykonstruovaný závěr, který byl napjatý jak kšandy u kalhot. Za mě tedy super. Osobně mohu říci, že tohle je zatím nejlepší skandinávská kriminálka, co jsem viděl. A to mám Most hodně rád. ()
Mám velice rád severské kriminálky, ale tohle mi připadalo hodně překombinované. Napětí a spád to mělo, ale bylo tam i několik zbytečností až nelogičností. Proč hlavní vyšetřovatel i když má dceru musel být gay a jeho milenec se vyspí se ženou. proč ta francouzká policistka musela být původem z Libanonu a jaký smysl měla postava jejího syna, kterého od narození neviděla a teď za ní přijede do Švédska. Jaký smysl měla postava té staré Thajky, kterou zabije ten Francouz mi také uniklo. A Sámové už dávno nejsou pronásledovanou menšinou. Zkrátka ne všechny severské kriminálky dosahují Kvalit MOstu, Zločinu či Milénia. ()
Parádní rozjezd. Ale byla to trošku horská dráha. Chvilku to bylo fakt skvělý (první 3 díly), pak taková rovinka, žádný sešup dolu nebo nahoru, a konec trochu pod mé očekávání, jelikož jsme vraha už věděli. A i přes to to je seriál, který je určitě podle mě jeden z nejlepších, už jen kvůli té atmosféře, prostředí, hercům, a tak. ()
Plusem je, že to nebyl další Broen, mínusů by se našlo víc, například pomalý rozjezd, kdy jsem to při druhém díle málem zabalil. Také pachatel byl odhalen příliš brzy, i když uznávám, že v těchto seriálech krimi zápletka není až tak důležitá. A právě proto mi také vadila ta vztahová rovina, která staví jen na kulturních odlišnostech. Ale musím uznat, že švédský rasista to má daloko těžší než podobný u nás, já u těch Laponců nějaké zásadní vizuální rozdíly neviděl... ()
Reklama