Raw

Snímek „Grave“ si rozhodně najde své fanoušky, protože je velmi dobře natočený a nebojí se ukazovat i něco, co je opravdu hnusné. Není to film, který by byl plný násilí, ale zvrácenost zde rozhodně najdete. Navíc to není film, který by byl bez příběhu, je to snímek, který v sobě má děj, který i někam směřuje. A to je na něm příjemné. I tak vám ale může přijít, že ty nechutnosti jsou někdy trochu samoúčelné. (19.03.2018)

Vlastně standardní coming of age film, který nakonec vůbec není tak kontroverzní, jak se tváří. Brutalita tam je, ale ne nějak krvavě zábavná a téma dospívání, životních zkoušek a iniciace je podané dost jednoduše. Vizuál je působivý a ústřední hudba naléhavá, stopáž by zasloužila zkrátit (hlavně úvod je trochu roztahaný), ale jinak se jedná o lehce nadprůměrný film s trochu zbytečnými krutostmi. Za podívání ale stojí. (03.04.2017)

Recenze na francouzský film Raw: Jsem z toho poněkud rozpačitý. Pobavený a zároveň i rozčarovaný. Ke konci lehce znechucený – nejprve gorem, pak rozuzlením. Trochu se divím, že tento počin nenašel své místo v žebříčku rozporuplných. Na druhou stranu to ale není nic, o čem by se daly vést dlouhé debaty a rozjímat, zdalipak byl tvůrce prostoduchý ňouma, anebo nedoceněný génius. Podle mě byl ten, kdo tohle vymyslel, především vyšinutý maniak. Anebo měla režisérka zrovna své dny. (Jestli mi prominete tento vtípek zavánějící sexismem.) Ovšem šílenec, nebo ne – ono jí to jakž takž šlape. Děje se tak možná díky krátké stopáži a každopádně navzdory nepřítomnosti jakékoliv akce anebo něčeho, co by ji alespoň zdánlivě připomínalo. Velký podíl na tom jistě má i herečka Garance Marillier, která ztvárnila hlavní postavu a odvedla skutečně dobrou práci. Alespoň v rámci mantinelů stanovených scénářem. Obecně můj největší problém s filmem jsou právě různé zápletky vycházející z jednání postav, které ne vždy dává smysl. Je tady snaha pohrát si s charakterem hlavní hrdinky tím, že se k ní všichni budou chovat hnusně, jenomže tu vůbec nedává smysl, proč by to dělali. Někteří tu jsou vyloženě zlí jen proto, aby byli zlí. O scéně, kdy jedna postava jen tak skočí pod auto, ani nehovořím. Nicméně alespoň si film klade chytré otázky (já jsem si je taky kladl), někdy doprovázené i úsměvnou odpovědí. Příklad za všechny: "Why this?" – "Don't know." A pokud jste film viděli, tak tady mám pro vás ještě jednu: "Why didn't he fight back?" Ta je taky dobrá. Samostatnou kapitolou je pak domnělý gore filmu, který je sice docela odporný, ačkoli netečou hektolitry krve, avšak nedočkáme se kýženého finále, na které každý divák, který to nějak vydržel až do konce, čeká. Vlastně se to v závěru vyvine jiným směrem, než bychom původně čekali – což v žádném případě není pochvala. Film se nám tu snaží říct něco na způsob: "Věřte mi! Tohle není jenom o hryzání člověků!" A víte vy co? Já mu to nevěřím. (23.04.2022)

Studium na francouzské veterině je tedy pořádnej Zmijozel. Nikoho z absolventů bych nenechal ani podojit kočku. Není se co divit, že párek jeblých sester získal útočiště právě tam. Kulisu pro šmakulózní Prostřeno! máme tedy loženou, jenže paní režisér je artová blbka, která se touhle antropofágní vyprávěnkou snaží Nastavovat Zrcadlo. Komu, čemu, nemám šajn. Ale úplně živě vidím ty hipsterské chcípáky, kteří si po premiéře hrdě porovnávají obsahy nablitých pytlíků, blábolíc o mocném emocionálním prožitku. Tak si to užijte. (31.05.2018)

Pár drobných nechutností sa našlo, ale žeby som z nejakého olizovania očička, odhryznutia líčka či obhryzovania prstíka išiel odpadnúť, to asi sotva. Čakal som od toho viac teda. Nijaký veľký hororový kinozážitok som si z toho neodniesol. Dokonca to viac vnímam ako komédiu (scénka s vysmiatym dedkom v nemocnici pobavila ako už dlho nič). Asi najväčším plusom snímku tak ostáva to, že som po nekonečnej sérii duchárin konečne videl v kine niečo nevšedné. (09.04.2017)