Marnie

Možné SPOILERY: I když se v Marnie dá najít několik typických hitchcockovských prvků strašidelné hry s divákem, matka stojící ve stínu, ruka klepající na okno, tak je čistým dramatem o ženě sužované fobiemi a nepochopitelným citovým chladem ze strany své matky a v důsledku toho se propadá do světa lži a přetvářky. Tippi Hedren ( Marnie), která mne např. v Ptácích svým herectvím naprosto iritovala, je tady skvělá a její rozvrácenou duši jsem jí věřil. Sean Connery ( Mark), který sice vypadal jako ne po dobře provedené plastické operaci, se své role zachránce zhostil také výtečně a jeho krocení zlé ženy bylo až šarmantní, ale lehce sexistickou, ukázkou převahy klidného a vyrovnaného mužského elementu nad divokým a nevyrovnaným ženským principem. Celý střet vůlí spěje k očekávané konfrontaci Marnie se zapomenutým traumatem z dětství, které mohlo být příčinou jejího stavu a po této zkoušce ohněm se, konečně smířená sama se sebou, rozhoduje spojit svou pouť s Markem a rovnováha je opět nastolena... Nejsmutnější a nejpravdivější na celém příběhu je však vztah matky ke své vlastní dceři, která v sobě ani na konci nenajde kouska citu ani prostého porozumění k vlastní dceři a dokáže pouze sama sebe ujišťovat o vlastní oběti a výchově dcery ke slušnosti a tím divák ( či aspoň já) dostane i jasnou odpověď na to, proč byla Marnie tím, čím byla ... "Jsem sice lhářka a zlodějka, matko, ale ano , slušná skutečně jsem" (04.11.2013)

Pokud dobře počítám, je Marnie 23. filmem, který jsem od mistra Alfréda viděl, takže už jsem celkem způsobilý napsat, že vím, že Hitch to umí lépe. Dokonce mnohem lépe. Na staré dobré časy, kdy nám napínal nervy k prasknutí, si vzpomeneme jen v jediné scéně (Marnie jde loupit a v tu chvíli přijde uklízečka), jinak jde o rozvleklý psychologický dialog mezi Hedrenovou a Connerym, který je navíc podivně nelogický: Marnie je sice hezká ženská, ale není to až taková sláva, aby si kvůli tomu muž vzal ženu, která ho podvádí, lže mu a štítí se na něj sáhnout. Vysvětlete mi, co z toho vztahu Mark má? Skutečně ji tak moc miluje? Nebo ho pohání spasitelský komplex, chce Marnii za každou cenu pomoct? Nevím, nějak tomu nevěřím. Hitchcock je tentokrát víc psychoanalytický než cokoli jiného a to mi upřímně řečeno nesedí. Závěr byl ve své době nejspíš velmi šokující, ale ve zkoušce času neobstál. Dnes jsme zvyklí vídat mnohem horší věci i v některých filmech pro děti. (31.01.2013)

Pokiaľ má niekto zafixovaného Hitcha iba ako dokonalého trilerového majstra, tak mu doporučujem Marnie ako dôkaz, že bol aj dokonalým psychológom. Spolu s hlavnou Conneryho postavou sa tu púšťa do lúštenia tajov ženskej duše, čo sťažuje ešte fakt, že táto nie je tak úplne normálna. Ako vydanie sa do labyrintu so slepými uličkami, ale s červeným stredom. Niečo spoločné s tým bude mať sexualita, vzťah matky a dcéry, dávne zabudnuté tajomstvo, potlačované túžby a absencia lásky. Nič podobné v reáli na žene neskúšajte, Mark je filmová postava a môže sa spolahnúť na istoty filmového scenára. Nakoniec zistí, že to s Marnie nebolo márne. Vy sa v skutočnosti podobným ženám vyhnite a keď chcete vedieť niečo o ich psychológii, prečítajte si Freuda. (19.10.2012)

Marnie - takový je název filimu a zároveň jméno hlavní hrdinky. K přechodu mezi záběry jsou dosti používané prolínačky. Pohyb kamery není moc velký, avšak také všechny záběry nejsou jenom statické. Velmi důmyslné je zabarvení obrazovky do červené barvy, tu totiž hlavní hrdinka přímo nesnáší. Výkonný hlavních herců v takto laděném psychologickém filmu jsou velmi důležité. Proto vybraní Tippi Hedren a Sean Connery je velmi dobrým krokem k dobrému snímku. (26.03.2005)

Sean Freud Connery, ach jo. V originálním zvuku to možná může být průměrný film. Sice nechápu, proč Hitch nerozvedl daleko zajímavější a slibnější námět profesionální zlodějky, která putuje mezi americkými městy, nechává se přijímat na místa písařek, firmu vybílí a pod změněnou identitou pokračuje v krasojízdě, místo nesmyslné hry na psychoanalýzu s nesnesitelně hysterickou krávou reagující na červenou barvu (přidejte si dabing Mahuly Bočanové) a uhlazeným Šónkem, který prostě jen "měl intuici". Dabing TV Nova (1999) je opravdu utrpení, zvláště když víte, že v ČT v roce 1993 vznikl daleko lepší. Tohohle "Hitchcocka" jsem nepobral. (14.07.2012)