Koruna

První série je ještě takovým uvedením do předpokoje před samotnou audiencí, s každou další zjišťuji, že během sledování se mi rifle změnily v tvíd , zbytek kafe v Earl Grey a krvelačná obluda na gauči v corgiho. S umem sobě vlastním Morgan dokáže vzbudit nadšení pro královské dostihy, aniž by favorizované klisny a plemeníky jakkoli šetřil pádů, dopingu a vzpínání pod sedlem. (23.11.2020)

"Be ever-present, but get out of the way. Be visible, but be anonymous. However bad you feel, just show up. Dare to take it seriously, dare to be serious." - Peter Morgan na otázku, jak by zněl popis práce královny. --- Kdokoliv sleduje britské panelovky, musí zhruba tušit, s jakou chutí a frekvencí se královská rodina ve VB stává terčem posměchu; jak úzkého vymezení se dostává charakteru každého jednotlivého člena; jak nekompromisního zhodnocení se dostává každému jeho vystoupení na veřejnosti... a právě proto má The Crown obrovskou hodnotu. Peter Morgan sice není žádný insider, ba dle Claire Foy dokonce ani nemá zvláštní zájem o královskou rodinu (sám ostatně přiznává, že už před tímhle projektem měl Elizabeth tak akorát po krk), ale skrze neobyčejně vnímavé spojování mnoha více či méně vzdálených bodů dává najevo, že specifickou úlohu královny a jejího okolí prostě chápe. Člověk se pak snadno přistihne, jak je na čím dál jistější Elizabeth regulérně pyšný, čemuž samo sebou napomáhá i fenomenální ztvárnění Claire - při castingu Morganem kuriózně dlouze přehlížené, a přitom tak padnuvší. --- The Crown není stoprocentní od počátku. Churchill zprvu působí přetaženě a skoro jako karikatura sám sebe, zaujetí vůči vybraným členům rodiny (resp. hlavně Eduardovi) trochu kazí dojem, jakkoliv může být opodstatněné,... ovšem postupem času se dostavují silnější epizody (5, 8, 9), krásně se rozvádí dilemata vedlejších postav jako matky Elizabeth a princezny Margaret, a z The Crown se rázem stává ten pravý klenot. (20.11.2016)

Viděl jsem asi pět dílů a většinou to byla totální nuda. Nechápu, jak tvůrci mohli s takovým teoreticky silným námětem něco takového dokázat. A taky moc nechápu, jak to ještě může tolik lidí na csfd tak vysoce oceňovat. Ale možná je to prostě tím, že mě baví ve filmech, v seriálech i v životě úplně jiné věci než je. (10.12.2020)

Paralely a cyklická opakování - to je hlavní princip propracovaného vyprávění o dějinách nejenom Velké Británie od druhé poloviny dvacátého století. Nezobrazeným bodem zlomu je abdikace Edvarda VIII., která ukázala jak křehkou institucí je monarchie. Zbývající členy rodiny tento šokující čin na desetiletí určoval a deformoval. Znemožnil manželství z lásky, což vždy mělo drastické dopady (Margaret, Charles). V dětech se pak opakují příběhy rodičů se stejně zničujícím výsledkem (necitelné rodinné prostředí prince Filipa vedoucí k jeho necitelné výchově prince Charlese). Rodinné tragédie a osudy se proplétají s osudy světa, jak to už u vládců bývá a malé osobní příběhy tak ovlivňují velkou historii. ____ Připočtěme k tomu opravdu skvostné herecké obsazení, ohromující lokace a skvělý scénář, který i ze zdánlivě epizodických příběhů poplatných Anglii a své době dokáže udělat nadčasové téma (tragédie welšské hornické vesnice, zoufalý muž vlamující se do královniných soukromých pokojů). SHRNUTÍ: Královna Alžběta by měla každou neděli zapálit svíčku za autory seriálu, který ji, jako jedinou, zobrazuje sice s chybami, ale nikdy nescházející z určené cesty. I za cenu osobních obětí, ona je ukázána jako vždy perfektní neochvějný nástroj, kotva a symbol monarchie. (27.01.2021)

netuším do jaké míry je historicky správně,ale i přes pár hluchých míst to Netflix zase dokázal.Má sice v mých očích i lepší kousky,ale tahle ve finále hodně smutná,výpravná a historická podívaná opravdu stojí za to.Claire Foy Alžbětu ve svojí prvotní rozpolcenosti a konečně totální svázanosti dala s přehledem,stejně jako Lightgow dal Churchila...a v mnoha ohledech všechny zastínil...80% (06.12.2016)