Na sever Severozápadní linkou

Mám rád filmy Alfreda Hitchcocka, pretože ma dokážu vtiahnuť do deja tým najprirodzenejším spôsobom a žeriem každé slovo jeho hercov a jeho vkus na blondínky proste tiež nemá chybu. Ohromne som rád, že po The Lady Vanishes, Psychu, Vertigu a The Birds na mňa čaká ešte slušná rada jeho cenných kúskov. (21.02.2010)

Tak propracovaný a stále zábavný snímek, v němž je pohromadě napětí, humor, romantika, akce a bůhvíco dalšího, aniž by si to nějak překáželo, se zkrátka jen tak nevidí. Hitchcock na nic nečeká, hned na začátku na to jak se říká šlápne a za pomoci herců a Herrmannovy dravé hudby si s námi více než dvě hodiny dělá, co chce. A nám to ani trochu nevadí. (29.04.2016)

Teprve když jsem viděl Na sever... na plátně, došlo mi, že je to opravdu jeden z nejlepších bijáků všech dob. Ten film je vypiplaný v každém okamžiku, dokonalost sama. Je to zároveň vrcholná syntéza spousty Hitchových oblíbených prvků - neprávem obviněný muž na útěku, hrdina fixovaný na svou matku, svůdná blondýna (neskutečně přitažlivá Eva Marie Saint), MacGuffin v podobě hrdinovy identity, spousty dvojsmyslů a narážek, vyšperkované dialogy i vizuální vtípky... Dalo by se pokračovat do nekonečna. Hitchcockovy nejlepší filmy miluju proto, že se na ně dá dívat znova a znova, aniž by vás kdy přestaly bavit. Pokaždé strhnou svou chutí zajímavě vyprávět. NSSL je vedle Okna do dvora a Vertiga můj neoblíbenější Mistrův film. P.S. Vydání na BR si zaslouží šestou hvězdu. Neskutečná krása! Víc Hitchů na blu-rayi! (05.12.2009)

Hitchcock jako obvykle perfektně buduje atmosféru, ale přesto jsem jsem tentokrát zklamán. V úvodu sice Rogerova paranoia plní veškerá očekávání (a Fincher se s Hrou inspiroval opravdu dobře), ale předčasný vrchol přichází v kultovní scéně s práškovacím letadlem. Poté už se spíš jen naprázdno splétá a splétá, aby nakonec došlo k tradičně napínavému finále. To ale po dvou hodinách intrik nevyznívá dostatečně naléhavě. (06.08.2006)

Pro mne zatím nejlepší Hitchcock! Hned po prvních deseti minutách se mě zmocnil ten pocit, který dostanu vždycky při sledování výjimečného filmu. Pocit radosti, že i po takovém množství zhlédnutých snímků se ještě najde nějaký, jenž mě dokáže úplně dětinsky nadchnout. North by Northwest se to povedlo okamžitě a dění na plátně jsem sledoval téměř bez dechu až do titulků. 100% (10.08.2009)