Číslo sedmnáct

Pořád je znát, že to jsou Hitchcockovi začátky, tudíž dokonalé to není a je tomu co vyčítat, třeba ten zbytečně překombinovaný děj nebo slabší herecké výkony. Ale nemůžu si pomoct, mě se to celkem líbilo. Hlavně první dvě třetiny jsou dost slušně natočené a atmosférické - a to se celé odehrávají na schodech a asi ve dvou místnostech. Navíc mi přijde, že to Hitchcock zamýšlel i jako komedii, protože humorných scén je tu dost, většina z nich je povedená a stará se o ně hlavně Ben, kterého jsem tu ze všech postav měl nejradši. A poslední třetina (která je sice nejakčnější) mi přišla o něco slabší, ale jen o trochu. Skutečně to není žádné veledílo, nepřekombinovaný a záživnější děj tomu chybí dost, ale dobře se mi na to dívalo, líbilo se mi to a nejspíš si to někdy rád pustím znova. Slabé 4* (05.06.2021)

Zo zaciatku to vyzera ako stylisticke cvicenie na temu nemecky expresioznizmus, aby sa to zvrtlo na prekombinovanu gangsterku a nakoniec to vyvrcholilo ako velkolepy akcnak. Plus samozrejme tradicny Hitchov humor, obcas az na hranici komedie. Navyse to ma splaseny dej (film ma iba nieco cez hodinu) , takze to aj vdaka niekolkym sialenym zvratom nema kedy nudit. Skvela zabava. 8/10 (04.05.2020)

3/4 filmu se odehrávají ve starém prázdném domě, kde se divák pokouší nalézt nitky příběhu, jak jinak divadelní hry. Obdivuju, jak Hitch dokázal natočit tak úžasně vygradované napětí už v roce 1932. Obrovskou slabinou je zmatený děj, který se sice na konci jakž takž vysvětlí, nicméně to kazí výsledný dojem (nutno napsat, že scénář je z Hitchovy tužky... asi neměl svůj den). Zběsilé finále ve vlaku a autobusu patří k výrazným kladům Hitchových raných filmů. (05.09.2007)

Hitchcock a jeho filmová reč a forma. O tom to je, pretože zápletka s ukradnutým náhrdelníkom ani v roku 1932 neprepisovala scenáristické učebnice. Prvej polovici dominuje striktná vertikalita, pretože postavy chodia/bežia hore/dole schodmi, pekne točitom a snímanom pomocou tieňov, aby sme sa cítili pomaly ako v horore. Tej druhej dominuje zase prísna horizontalita a to nie hocijaká; ide sa veľmi rýchlo autobusom, vlakom a končíme na lodi. Niektoré súboje sú nakrútené ako groteska a miniatúry sú skrátka kúzelné. (08.01.2023)

Hlavní hrdina náhodou vejde jednoho večera do opuštěného domu na prodej, kde najde mrtvolu a neznámého muže jménem Ben. Zabitý má u sebe zbraň a pouta a v domě s číslem 17 se pohybuje ještě mnoho dalších lidí... Ale to je teprve začátek komplikované zápletky, která se točí kolem čísla 17, ukradeného náhrdelníku a útěku gangsterů ze země. Jeden z prvních zvukových filmů Alfreda Hitchcocka vznikl podle divadelní hry a je to na něm dost poznat, snímek je velmi statický, je zde hodně dialogů, ale pramálo pořádného děje. (Na konci je tedy povedená akční autobusová/vlaková honička pár minut). Celý film je hodně zmatený, snad všechny postavy nosí klobouky, mnoho jich mělo knír - podle čeho jsem se měl orientovat?, a vůbec nemá strukturu klasického hollywoodského filmu. A také je dost ukecaný, zvláštní věc u Hitchcocka, který dával přednost vizuální stránce před dialogy. Ostatně on sám byl k tomuto dílu kritický. Chyba je určitě na mé straně, ale velmi špatně jsem se v ději orientoval. To platí hlavně pro první půlku, druhá už je zřejmější a jednoznačnější. Ale jako celek mě to moc nebavilo. Jsem rád, že se kinematografie tak vyvinula, že už o pár let později mohl Hitchcock stvořit svá geniální mistrovská díla. (07.05.2010)