Psycho

V case svojej osobnej premiery na jednom z nemeckych kanalov som mal z tohto filmu velmi dobry pocit, ze som videl velmi kvalitny film zo 60-tych rokov, ale vtedy som ho hodnotil na 4 hviezdicky. Dnes som si ho zopakoval v ceskej verzii a moj zazitok aj napriek tomu, ze som scenar poznal dopredu bol daleko väcsi, ako pri prvom pozreti. Niekedy sa stane, ze si clovek oblubi film az po druhom alebo dokonca aj tretom pozreti a ja som si uvedomil az teraz, aky je to genialny film a to si uz vobec neviem predstavit, aky zazitok to musel byt uz v 60-tych rokoch. Stale viac si zacinam vazit Alfreda Hitchcocka. I po dalsej reprize 09.06.2012 mozem len potvrdit, ze je to jeden z najlepsich psychacov 60-tych rokov, ktory ma bavi aj dnes a nic nestratil z kvality v porovnani s mnohymi dnesnymi thrillermi. Taktiez aj hroziva hudba Bernarda Herrmanna si zasluzi pochvalu. (09.06.2012)

Filmová lahůdka, která patří do zlatého fondu světové kinematografie a kdyby Hitchcock nenatočil už nic jiného, stejně by zasloužil vytesat pomník do mramoru. Scéna ve sprše nebo pád ze schodů jsou pro mě symbolem dokonalé režie a zároveň pomalu se otáčející židle ve sklepě je symbolem hororu jako svébytného žánru. Výborný Perkins, který už svůj výkon nikdy nedokázal překonat a z role vyšinutého Normana se vlastně nevymanil. Ingredience jsou v tomhle filmu vyvážené tak, že vznikla delikatesa...Za zmínku stojí i neobyčejně působivá hudba. Celkový dojem 100 %. (06.05.2007)

Samozrejme, po plejáde krvilačných hororov, monštier a masochistov v nich, ma už nemôže nič prekvapiť. Pri Psycho som si vsugerovala, že je to môj prvý horor, že som nikdy nič podobné nevidela, že psychopata Perkinsa nemôže nikdy nahradiť žiaden Anthony Hopkins či Jack Nicholson, že nikdy nikto nezloží tak grandiózny soundtrack plný pílivých zvukov akoby vystrihnutých z orchestra hudobníkov neschopných rozlíšiť falošné tóny........ a ono to naozaj fungovalo. Záverečná pointa je úžasne ,,hitchcockovská", všeobecne kultovú scénu v sprche u mňa nahradila scéna na schodoch s chudákom detektívom (kto videl, určite vie!), hrôzostrašné zábery na siluetu strašidelného domu a vôbec, v dobe vzniku muselo Psycho vyvolať obrovské nadšenecké či kritické ovácie. A ja som počas tých dvoch hodín v tej dobe naozaj bola. I love Hitchcock. (22.11.2009)

Velká škoda, že je pointa tohoto filmu už tak zprofanovaná, bez její znalosti by byl zážitek mnohem větší. Jenom se trochu divím, že slavnou se stala primárně koupelnová scéna - podle mne je mnohem vyvedenější scéna ataku na schodech. To je totiž určitě jeden z nejlepších a nejhrůznějších filmových útoků, co jsem kdy viděl. Prostě se tady přesně povedla vychytat doba prodlení mezi ukázáním útočníka a samotným útokem, čímž se zachrání moment překvapení i moment napětí. Je to takovej ten pocit, jako když si s rezervou zlomku sekundy uvědomíte, že ten člověk, co se proti vám právě rozběhnul, drží v ruce nůž. Jo a abych nezapomněl, u Psycha jsem si uvědomil, co mně občas nesedí na starších filmech - postavy za jízdy autem vpřed strašně točí volantem :-) 90% Horror movie of the Year (05.01.2009)

Spoilery. Diváci boli úplne v dobe premiéry v r. 1960 totálne bezmocní, ocitnúc sa v Hitchovej zákernej moci. Slávny režisér to patrične využil. Hlavná hrdinka de facto nie je hrdinka, ale zločinec. Neustále ju niekto upodozrieva a hrozí odhalenie jej zločinu. Policajt, pracovník v autoservise. Vedia, že niečo nie je v poriadku. A ona vie, že oni vedia. Ale nemôžu jej nič dokázať (prípadne je im to fuk, lebo majú kopec vlastných starostí). To vedie k dlhým dialógovým scénam, na ktoré bol Hitchcock odjakživa majster (kvôli nim prvá polovica Vtákov vyzerá ako dialógová romantická komédia). Následne "hrdinka" dostane výčitky svedomia a svoj hriech oľutuje. Nájdeme si k nej vďaka tomu cestu a je... drasticky zavraždená! V jednej z najslávnejších scén americkej kinematografie!! V prvej polovici filmu!!! To fakt nikto nečakal. Následne si poviete, že štafetu hlavnej postavy preberie Norman Bates, ktorý je v strašnom područí svojej dominantnej a zjavne narušenej matky. Ani to však nie je pravda, pretože Hitch mieša kartami a nečakane do deja zakomponuje postavy milenca, sestry, súkromného detektíva a šerifa. No a to finále... čo dodať. Hitchcock na to šiel rafinovane: na natočenie Psycha použil svoj televízny štáb + sa rozhodol urobiť film čierno-biely, čím ušetril. Natáčanie bolo lacné, rýchle, efektné. Kamera a strih sú pokrokové (schody, sprcha), hudba nezabudnuteľná a výprava ikonická (pár skromných motelových izieb učupených v nehostinnej púšti a nad nimi sa týčiaca obrovská silueta starého domu). Batesa rola prekliala. K úlohe sa vrátil ešte tri razy, pričom predposledný návrat už aj režíroval. Pokračovania sa niesli v duchu tradičných hororov. Trúfam si tvrdiť, že v jednotke niektorí režiséri našli istú dávku inšpirácie nielen pri budovaní hixploitationu (žena z veľkomesta sa stáva obeťou vidiečanov), ale tiež slasheru (nečakané vyvražďovanie postáv v ešte nečakanejšom poradí, brutálne vraždy, maskovaný vrah s obrovským nožom). Nielenže sa z Psycha stala (nepravdepodobná) séria (čítajúca pilot k nikdy nezrealizovanému seriálu z 80. rokov, remake s Vinceom Vaughnom a seriál z r. 2013 dožijúci sa 5. sérií), ale niektorými jej nezabudnuteľnými momentmi sa dodnes inšpirujú mladí filmári. Samostatným podžánrom sa dokonca stali hotelové resp. motelové horory (napr. Motel smrti alebo Identita). Blochova kniha v češtine vyšla od r. 1995 viackrát a je fakt dobrá (perličkou je, že Norman v nej je obézny muž). (27.02.2005)